Sobota osmého května, den kdy si celý národ připomínal Den vítězství. Ano, ten sváteční den byl zneužit cynickými živly, které okatě demonstrovaly svoji nesolidárnost a sobectví. Ve čtrnáct hodin se sešli členové a příznivci Strany Svobodných Občanů u Národního divadla, zlaté kapličky nad Vltavou, aby se vysmáli všem občanům, kteří cítí sounáležitost s nešťastným řeckým národem, na který se helénské slunce přestalo usmívat.
Všimněte si tvrdých výrazů v jejich tvářích, které nevěstí nic dobrého. I malé děcko v kočárku se dívá v očekávání zvrhlé hry, která co nevidět začne. A má se čeho dočkat: shromažďují se vlajkonoši, postavy s transparenty a také muži s tlampači. Všichni se shromažďují okolo svého vůdce, Petra Macha. Poslouchají jeho pokyny a jejich tváře se ještě více zatvrzují.
Tu konečně celé procesí vyráží. Zavlají vlajky s jakýmsi zeleným zvířetem. Ano, je to beran, ale ne ten, který se laskavě stará o své ovečky, tohle je zvíře očividně vzpurné, jeho postoj je výhružný. A již se ozývají hesla, která nikoho nenechají na pochybách, o co těmto podivným lidem jde. Ani korunu Řecku. Nechceme euro. Koruna je dobrá.
Procesí míjí dům na Jungmannově náměstí, který je celý pokrytý obřím transparentem Strany Zelených. Těžko si představit větší kontrast než mezi laskavými a oduševnělými výrazy tváří shlížejících s transparentu a zločineckými obličeji pochodujících. Bylo to jako plivnutí do tváře veškeré humanitě.
A tu již přichází průvod na Václavské náměstí. EU končí! Tu jistý KK vytáhl klíče a začal zvonit. Karle Kuželi, ty starý pomatenče, takhle se přece zvonilo v devětaosmdesátém! Teď nekráčíš po troskách bolševické říše, teď se nacházíš v dokonale regulované svobodě, kterou pro tebe a tvé spoluobčany vymyslely ty nejbystřejší a nejosvícenější mozky, co jich Evropa má!
A ve středu Václavského náměstí najednou uniformy. Že by konečně policie chtěla udělat přítrž tomu řádění? Ale kdepak, to jen půjde z Vodičkovy směrem k Václavu průvod za legalizaci marihuany. Průvod Svobodných se zastavil a vystavoval na odiv své vlajky a nestoudná hesla. Konopné děti kráčely se svými barevnými vlajkami a nápaditými transparenty. A teď se ukázali Svobodní naplno: Kuřte si, co chcete! Ano, takhle křičeli. Kuřte si, co chcete, zničte svá mladá těla, ani nás nenapadne vám podat pomocnou ruku - tak je třeba chápat jejich cynický pokřik.
Ale nevinná mládež si vyložila to volání jako výraz sympatií a dokonce se se Svobodnými fotila. Jak tragické nedorozumění!
Procesí nešlo ve stopách konopných dětí, ale zatočilo k Můstku a dále po pěší zóně k Náměstí Republiky. Při chůzi okolo České Národní Banky vystupňovali pochodující fanatický pokřik proti euru, ale majestátní budova se na ně jen shovívavě dívala: jen si křičte, holoubkové, na euro budete mým prostřednictvím přispívat, až se z vás bude kouřit!
Na Náměstí Republiky došel průvod ke stanu, kde se najatý zpěvák snažil dát té sobecké straně nějaký lidský nádech. Ale pětašedesátiletý důchodce se nedal oklamat: jen řekněte, jaké pořadí výdajů máte? Cože, důchody nejsou na prvním místě? Tak to se jděte schovat, vás nevolím!
A tak se zájem Svobodných obrátil k těm nejmenším, kteří se ještě dají jejich zlotřilou rétorikou oklamat.
Více obrázků z průvodu
Něco o straně sobců
