Konkurz na prince do registrovaného partnerství s princeznou Radkou je v plném proudu a kurýři se předhánějí se zprávami o každém detailu klání. Princezna se velmi spoléhá na svého důvěrníka Bartuse, kterého považuje - nebo musí považovat - za vhodného obyvatele kachlíkového paláce. Jenže Bartus se velmi nelíbí princi Oudesovi ani Topusovi.
Možná by se tam princezna nakonec nastěhovala sama, ale není si jistá, jestli by pro ni klima okachlíkované budovy bylo to pravé. V kachlíkovém paláci stěny podivně šeptají a šepotům naslouchají, služebnictvo vrhá kradmé pohledy na všechny strany a oběd se doporučuje dát nejdříve ochutnat kočce. Nicméně jak princové, tak i důvěrník a rádce Bartus po zámku touží.
Ale spor o kachlíkový zámek není jediný. Jsou tu ještě jiné paláce, například Palác Zavázaných očí, velký zájem je kupodivu i o Palác Dluhů a celou řadu jiných. Aby to princové neměli tak lehké, dává jim princezna spolknout na důkaz oddanosti šváby, stonožky a jinou havěť. Princové postupně zelenají, jenže kvůli kurýrům se musejí tvářit velmi optimisticky, k čemuž jim dopomáhá občas kradmo upitý doušek.
Všechno zpovzdálí sleduje princezna Socinka. Celý ten rumraj je jí z duše protivný, bodejť by ne, když dostala košem. Ale to neznamená, že by se snad cítila poraženou. Nesložila ruce v klín, naopak, pozvala si ty nejlepší lazebníky a lazebnice, aby ji zkrášlili do krásy nevídané a neslýchané. Až přijde její čas, vyhlásí sama konkurz, a aby potupa nepřátelské princezny Radky byla dokonalá, pozve ji také.
