Má-li někdo co do činění s hrozbou jasnou a realistickou, byť byla sebevětší, začne uvažovat o tom, jak se jí vyhnout, jak jí čelit. Naděje zůstává. Daleko horší je hrozba neurčitá. Ochromuje myšlení, otevírá dveře manipulaci.
Když se Orwellův hrdina Winston Smith v hrůze ptal O’Briana, co ho čeká v místnosti 101, dostalo se mu odpovědi: “Každý ví, co je v místnosti 101.” Pravda to byla i nebyla. Každý tušil, že tam je něco horšího než smrt, ale nikdo nevěděl, co vlastně.
Nevím, zda moje vysoce intelektuální kamarádka a matka tří svobodomyslných dětí četla Orwellův román, ale jednala přesně v duchu místnosti 101. Když si zhůvěřilá dítka přestala brát k srdci mateřské pohlavky a posléze i kopance, došla k tomu, že místo hrozby konkrétního fyzického trestu je třeba použít hrozby abstraktní.
Chceš dostat hoprdox?!
Dlužno říci, že tato temná pohrůžka fungovala až do věku, kdy dítka nabrala sdostatek rozumu, aby si dala od matky říci i po dobrém. Zcela abstraktní hoprdox v sobě sdružoval všechny zlé zážitky od útlého věku až po současnost, umocňoval je temným výrazem připomínajícím kletbu černokněžníka a dával prostor k představám muk ještě hroznějších.
Obyvatel údajně veledůležité české kotlinky je rovněž vystaven neurčitým hrozbám, které ho vyvádějí z pivního poklidu. Hoprdoxy se na něj snášejí hned ze dvou stran. Začněme hrozbou migrace.
Hoprdox muslimsko-migrační
Málokdo v Česku se setkal s nějakým excesem se strany muslimů, ať už českých konvertitů nebo přišedších migrantů. Ale každý slyšel o zvěrstvech příslušníků Islámského státu či o krvavých a ohnivých incidentech v zemích s velkým podílem muslimů. Na druhé straně slyšíme ujištění, že u nás nic takového nehrozí a dokonce tvrzení, že příliv migrantů bude mít vliv blahodárný. Tvrzení, že migranti přiloží ruku k dílu při budování naší vlasti nebo že nás kulturně obohatí, řadí dříve narození na úroveň plamenných hesel, které na ně chrlily dennodenně komunistické sdělovací prostředky. O to méně pak věří tomu, že jak naši politikové, tak hlavně ti bruselští, udělají něco pro naši bezpečnost.
Co si lze představit pod hoprdoxem se strany politiků? Klasicky cokoli. Nelze vyloučit třeba to, že budou zavedeny jednotné dávky pro migranty, řekněme takových tisíc, půldruha tisíce Euro na osobu a měsíc. Za to se na západ od nás dá žít velmi špatně, ale u nás dobře a dále na východ královsky. Výsledek: tsunami. Nesmysl? Prostě hoprdox.
Hoprdox stepně-bolševický
Zatímco většina světa vnímá Východ jako oblast pod zastřešením velké Číny, kam se pomalu, ale jistě přesouvá centrum světového dění, v české kotlince slovo východ vzbuzuje spíše reminiscence na dobu, kdy jsme byli vydáni na milost a nemilost komunistickým papalášům. Má to svůj dobrý důvod: komunistická ideologie pro nás znamenala období dlouhé stagnace ekonomické i společenské. Mělo by nás utěšit, že nesrovnatelně více poškodila komunistická ideologie národ ruský. Ale neutěší. Řada lidí věří, že komunismus je v Rusku stále živý a jen čeká na vhodnou chvíli, aby začal zavádět komunistický režim minimálně v zemích bývalého socialistického tábora
To by ovšem byla hrozba relativně konkrétní a nakonec ani nepříliš věrohodná. Proto ji ani veřejnoprávní propaganda nepoužívá. Zato se mluví o tom, že pokud se včas dostatečně pevně nepřimkneme k Evropské Unii, spadneme pod vliv Ruska. A to už je ten pravý a nefalšovaný hoprdox. Jeho základní vlastností je, že rozpoutává kaskádu těch nejtemnějších obav. Co by s námi postkomunistická říše udělala? Museli bychom natřít všechny své tanky a obrněné transportéry narůžovo, aby byly snadno identifikovatelné? Kupovali by od nás tuzemák se zakázaným označením Tuzemský rum?
Takové a ještě hrozivější představy dokáží vyděsit i ty nejotrlejší povahy. A o to právě jde!
Závěr
Pokud jste dočetli až sem, jste nepochybně lidé schopní pohledět pravdě do očí. Zasloužíte si odhalení, které vámi otřese, ale snad vás nezlomí. Plné znění té strašlivé kletby je:
Holou prdelí do ksichtu!
