Evropa chválí Afriku

To se nám pochlapili, ti kluci opálení, ošklivé diktátory vyhánějí! - Jak trefně pravil Teodor Marjanovič v MFD 21.3.2011 ve svém článku "Proč do toho spojenci vlítli", původní impulz těchto lidí je prý dost podobný tomu, který před dvaceti lety přiměl lidi i v Československu, aby šli do ulic protestovat proti komunistickému režimu.

Ale byla to od pana Marjanoviče opravdu dobrá trefa? Někteří lidé, které na rozdíl od pana Marjanoviče podezírám ze slušné znalosti tamních poměrů, říkají cosi o tom, že mentalita tam je natolik odlišná od naší, že ji vůbec nemáme šanci pochopit Že prý tam žijí v kmenové společnosti, kde hlavní je příslušnost k nějakému rodu. Diktátoři jim vadí jen tehdy, když jsou z jiného kmene. Ti vlastní jsou hodní, svým lidem dávají mnohé přebytky z toho, co sami nestačí spotřebovat a z toho, o co obrali ty ostatní. Takže výsledek je ten, že vlastní lidé si lebedí, zatímco ti oškubaní temně mručí a připravují se na vhodnou příležitost, jak ohavného diktátora svrhnout a instalovat svého.

Stalo se, a jedna jiskra zapálila požár. Sebeupálení jednoho tuniského zelináře prý odstarovalo něco srovnatelného s pádem železné opony. Zlaté oči! Že by se muslimové houfně přihlásili k hodnotám, o nichž naše vlastní civilizace již delší dobu pochybuje? Vzpomeňme na to, jak přijímají naše hodnoty muslimští imigratni, kteří vidí demokracii, nebo alespoň její zbytky, všude kolem sebe. Když se jí po pár minutách nabaží, upalují zakleknout do mešity a vyslechnout si "umírněného" kazatele.

Muammar zná své lidi a zná svět. Wikipedie o něm říká:

V době, kdy přebíral vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa; dnes má nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 % na 88 %. Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni (před jeho nástupem k moci bylo 10 % Libyjců slepých, v některých oblastech polovina lidí trpěla trachomem, více než třetina kojenců umírala do jednoho roku). Průměrný věk dožití je dnes nejvyšší na kontinentě (muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice). Veřejný dluh je druhý nejnižší na světě.

To vůbec nezní špatně. Snažil se vystupovat jako otec svého lidu, dokonce adoptoval spoustu (desítky či spíše stovky) dětí. Teatrální gesto, ale věřím, že fungovalo. Jistě měl mnoho oddaných příznivců a nepříznivce velmi nevybíravými až hnusnými (na současné evropské poměry) metodami držel na uzdě. Nakonec se uzda přetrhla, i rozhodli se ho prohlásit za nenáviděného diktátora. Západ tomu sborem zatleskal a zosnoval velkolepé letecké manévry, které měly zajistit hodným hochům čisté nebe nad hlavami. Ale ne všechny státy měly představu takového řešení. Moudrá Čína a tolerantní Indie, stejně jako Rusko se zdržely. Ale kupodivu ani EU nebyla jednotná: ukáznění Němci se nějak nezařadili. Stejně jim to bude málo platné, punc křižáckých Evropanů jim nikdo nesmaže.

Dnes vypadá situace tak, že Francie a Británie se ujaly vedení, zatímco Spojené státy se spíše snaží vycouvat. Udatní evropští bojovníci chtějí údajně jen zabránit diktátorským letadlům decimovat povstalce ze vzduchu, ale za tím účelem musí samozřejmě zničit letiště, velitelská stanoviště protivzdušné obrany, radiolokátory a spousty dalších objektů, ovšem samozřejmě tak, aby civilní obyvatelstvo nebylo zasaženo. Pak se začalo říkat, že se budou ničit i pozemní síly Kaddáfího, které ohrožují civilní obyvatelstvo. Do země bylo posláno více jak stovka inteligentních střel s plochou dráhou letu, které si zjistí, který tank či obrněný transportér chce ubližovat nevinným civilistům a pak ho s omluvou zničí.

A tak se asi Francouzi s Brity začnou trumfovat, kdo rozhodněji vystoupí proti zloduchovi a zakrátko bude překročen jejich mandát daleko více než dosud. Nejspíše se budou snažit zachovat zdání, že jen chrání nevinné civilisty, ale samozřejmě žádného rozlišení nebudou schopni a nakonec se o ně ani nebudou snažit. Problém je v tom, že Muammar vůbec není na hlavu padlý a ví si rady i v situacích, kdy by se jiní šli tiše pověsit - viz článek Milana Vodičky.

Pokud se Evropa dá na cestu chytračení a falše, nemá velkou naději na úspěch. Na tomto poli je beduínský plukovník prakticky bezkonkurenční.