Téměř každý občan ví, že Zákon není jen sbírka tisků, kterou stvoří parlament, ale všechny poznatky přírodních věd a matematiky jsou samozřejmě také nedílnou součástí Zákona. Na rozdíl od poznatků přírodních věd jsou zákony matematiky nevyvratitelné.
Jednou z metod jak dokázat, že domněnka je pravdivá, je důkaz sporem. V justici je označován jako důkaz (z) opaku. Při něm se předpokládá, že výrok (domněnka) platí v negaci. Dojde-li se k závěru, že výrok je platný i v negaci, je to nevyvratitelný důkaz toho, že výrok je pravdivý. Jednoduchý příklad: Smlouva, která je v souladu se zákonem, je platná. Negace tohoto výroku je: Smlouva, která je v rozporu se zákonem, je neplatná. Závěr: Výrok je pravdivý, protože si výsledky neodporují. (Negace pravdivého výroku je opět výrok pravdivý.)
Konkrétní Rozhodnutí soudce:
III. Návrh žalobce, že smlouva o nájmu pozemku č. 632/35 …. Uzavřená 9.6.2003 mezi žalobcem a žalovaným je neplatná, s e z a m í t á (dodávám podle logiky:) j a k o v ý r o k n e p r a v d i v ý .
Zdůvodnění: ..Soud však žalobu zamítá z důvodů neprokázání naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smlouvy ze strany žalobce (výrok III.)
Přesné znění Občanského soudního řádu: § 80
Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména
a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);
b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva;
c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.
Znění § 80 podle mínění laika se v žádném případě netýká platnosti smluv. V odstavcích a) a b) se jasně říká, o jaké problémy se jedná. V záhlaví se praví, že žalobu lze uplatnit. Soud mou žalobu přijal a vynesl jasné rozhodnutí - zamítl návrh žalobce jako výrok nepravdivý.
Jestliže návrh žalobce je výrok nepravdivý, pak negace výroku soudce musí být výrok pravdivý, čili: „Smlouva, která je v souladu se zákonem, je neplatná“. To ale rozhodně není výrok pravdivý, čili výrok soudce je nepravdivý. Podle tohoto výroku by všechny smlouvy (které jsou v souladu se zákonem) byly neplatné. Soudce, který výrok vynesl:
JUDr. Milan Kopřiva, soudce Okresního soudu ve Zlíně
Tito soudci Krajského soudu Brno, pobočka ve Zlíně, potvrdili výrok, který lze vyvrátit důkazem z opaku:
Mgr. Michal Králík, Ph. D., předseda senátu
JUDr. Jiří Rezek, předseda senátu
(JUDr. Ladislav Pavlíček., Mgr. Milan Zavrtálek, členové senátu)
Protože jsem se neztotožnil s výroky uvedených soudů, podal jsem dovolání k Nejvyššímu soudu. Připomínám Čl. 1. Listiny základních práv a svobod: "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné". Podle Čl. 3. Listiny: "Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu..." (Tedy i bez rozdílu vzdělání). Na základě tohoto článku se žádný soudce nesmí zabývat tím, jakého původu, vzdělání, rasy,... je osoba, která se na soud obrací, pokud se jedná o základní lidská práva.
Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil s odůvodněním, že musím být v řízení zastoupen advokátem nebo notářem. Čili Nejvyšší soud nepovažuje moje právo na pravdivý výrok soudce za základní lidské právo. Rozhodli tak tito soudci:
JUDr. Miroslava Ferák, předseda senátu
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
JUDr. Marie Rezková
Učinil jsem podání k Nejvyššímu správnímu soudu. Judr. Vojtěch Šimíček mi sdělil, že NSS není oprávněn ve věci jakkoliv jednat.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdí: ...v právu pochopitelně není možné automaticky aplikovat pravidla matematické logiky. Právní logika je samostatnou vědní disciplínou (jako podobor právní vědy)...Proti soudním rozhodnutím lze brojit výhradně cestou opravných prostředků, o nichž rozhodují opět soudy (převážně instančně nadřízené), a to za podmínek upravených příslušnou procesní normou; v daném případě zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.
S takovým vysvětlením je těžké polemizovat. Prosím, aby pracovníci Ministerstva spravedlnosti mi přesně uvedli, kde jsem podle právní logiky chyboval.
Vyjádření předsedkyně Nejvyššího soudu:
…je mi líto, že nemůžete přijmout moji odpověď. Současně chápu a velmi dobře rozumím, že nespravedlivá rozhodnutí jsou pro Vás neakceptovatelná. Opakovaně jsem však nucena Vám sdělit, že v právním státě lze taková rozhodnutí zvrátit jen cestou, kterou upravuje zákon, a kterou v případě rozhodnutí Nejvyššího soudu představuje ústavní stížnost, podaná za podmínek z. č. 182/1993 Sb. O Ústavním soudu. Vaší výzvě rozumím, ale jen potud, že ani já nemohu na spravedlnost nikdy rezignovat.
Dodávám pouze toto: V právním státě mohou soudci vynášet pouze takové rozsudky, které jim přikazuje zákon. Prosím kteréhokoliv z výše jmenovaných soudců, aby mi sdělil, podle kterého zákona musel soudce uvedený výrok vynést.
Mezi základní lidská práva občana České republiky nepatří právo na pravdivý výrok soudu. Justice nesoudí podle Zákona, ale podle Občanského soudního řádu, stvořeného v totalitním režimu. Rozhodování soudců a kontrolních orgánů lze v mém případě označit za chování podle zákonů mafie.
Dokumenty adresách:
http://soudniproces.wz.cz/ http://soudniprocesb.wz.cz/ http://soudniprocesb2.wz.cz
http://kareljanuska.blog.idnes.cz/c/205956/Odpoved-Ministerstva-spravedlnosti.html
http://kareljanuska.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=191820&bk=68922
