Arogance moci soudní a nerespektování litery Ústavy

 Ve vazbě je skupina bývalých poslanců (Tluchoř a spol). Zbavení občanských práv těchto poslanců postrádá logiku. Kdo a jaký trestný čin spáchal dosud policie ani soud nesdělil. 

Ústava: článek 82.
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
  Samotná existence trestního činu korupce je snad někde v trestním řádu popsána (alespoň doufám). V souvislosti s činností poslanců trestní čin nemohl být spáchán, protože každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, tudíž poslanci mohou se svým mandátem svobodně nakládat.
Byla podána stížnost proti vazbě. Odvolací soud nerozhodl a vyžádal si další informace. Nic jiného než soudní spis odvolací soud nemůže obdržet. Povinností odvolacího soudu bylo rozhodnout. Měl rozhodnout na základě těch skutečností, které poskyt soud I. stupně. Předpokládám, že v trestním řízení je přikázáno, kdy je povinností vrátit spis pro jeho nedostatky. Takový předpis je nepochybně v rozporu s literou Ústavy. Tím, že soud II. stupně vrací spis soudu I. stupně porušuje článek 82. Ústavy, protože se ho snaží ovlivnit v jeho nezávislosti a nestrannosti. Má odvolací soud právo nechat bezúhonné občany zbavené základního občanského práva? O nestranném rozhodování soudu, který požaduje další informace po jiném soudu, lze s úspěchem pochybovat. Uvědomují si soudci odvolacího soudu co je posláním soudu? Je to spravedlnost pro občany nebo obstrukce? Tento nešvar je pozůstatkem doby, kdy se rozhodnutí soudů dělalo na sekretariátech politické strany.
Nevím, podle jakého předpisu soudci odvolacího soudu postupovali. Rozhodně porušili uvedený článek Ústavy. V řízení u občanských sporů toto soudci běžně činí na základě článku z Občanského soudního řádu. Tam je výslovně uvedeno, že soudci vyššího soudu mohou na základě „závazného právního názoru“ vrátit spor soudci I. stupně. Podle závazného právního názoru, že dělnická třída zvítězí na celém světě, soudci posílali občany do uranových dolů. Nevím, jak je to v trestním řízení, ale tato totalitní benevolence je asi také součástí trestního řádu.
Na tuto skutečnost upozorňuji již několik let. Takže pane bývalý premiére a bývalí ministři spravedlnosti. To, že jste netrvali na tom, aby v justici platil axiom dvoustupňového soudnictví, se vám nyní vrací. Nejsem z toho nadšený, nicméně pořád máte možnost tuto situaci napravit. Je třeba, aby práva svéprávných občanů byla taková, jak přikazuje Listina práv. V žádném právním předpisu nesmí být právo advokáta nebo osoby s právnickým vzděláním nadřazeno nad právem svéprávného občana. Žádný soudce nesmí ohrožovat nestranné rozhodnutí jiného soudce. Každé odvolání je třeba chápat jako žádost, aby rozhodl jiný soudce.

Tyto skutečnosti jsou známé i soudcům Ústavního soudu. Domáhal jsem se podle litery Listiny práv soudní ochrany, ale Ústavní soud mými právy pohrdl. Litera  předpisů je Ústavnímu soudu milejší, než znění Ústavy a Listiny, a mou stížnost v dané věci zamítli. Můžete si to ověřit na triviálním sporu, na který jsem vás a všechny poslance upozornil již před lety.   ( http://dokumentytmobil.wz.cz )

Občané nepotřebují Občanský zákoník, i když to každý ministr (včetně ministryně) tvrdí. Od počátku sametové revoluce je třeba vypracovat Soudní řád, který bude v souladu s Ústavou a Listinou práv.