Zemřel Ctirad Mašín a diskuze byla zakázána

Nechci se zamýšlet nad bratry Mašíny a jejich skupinou. Nechci ani  jejich činy hodnotit či komentovat, svůj názor jsem již prezentoval a řekl ho Milanu Paumerovi do očí. Zarazila mne jiná záležitost, a to zákaz diskuze pod články oznamující úmrtí Ctirada Mašína.

Česká republika ratifikovala Listinu práv a svobod, kde se mimo jiné píše i o tom, že musí být zachována svoboda slova a tisku. Kromě Parlamentních listů nebyla ve všech velkých internetových médiích povolena diskuze. Cožpak vyjádření názoru a jeho prezentování v diskuzích není svoboda slova, kterou nám zaručuje nejenom zmiňovaná Listina, ale i naše Ústava?  Čeho se báli administrátoři, že raději nepovolili diskuzi? Že by se v ní objevily názory lidí, kteří v rozporu s našimi ústavními činiteli s činy Mašínů nesouhlasí?

Je pravdou, že úroveň některých diskutujících je pro normálně uvažujícího člověka strašlivá. Je také pravdou, že mnozí diskutující píší vyložené nesmysly, snad dané úrovní jejich vědomostí a vzdělání. Ale i tito lidé mají právo svobodně vyjádřit své názory. Francois Voltaire (vlastním jménem Francois – Marie Arouet) jednou na adresu svého oponenta v diskuzi prohlásil: „Pane, s vašimi názory bytostně nesouhlasím, ale budu se do krve bít za to, abyste je mohl svobodně pronášet.“ Domnívám se, že tato jeho slova by měla být zapsána velkými písmeny nad psacími stoly všech cenzorů internetových médií, která pod svými články povolují, ale i nepovolují, diskuze.

Jaký rozdíl je mezi cenzurovanými tiskovinami v minulém režimu a nyní? Žádného nevidím. Pokud by se v diskuzích objevily příspěvky odporující platným zákonům, pak mají administrátoři, jinými slovy řečeno cenzoři, plné právo je smazat. Ale nepovolit diskuzi, u které se obávají, že by většina příspěvků odporovala současnému trendu některých politických špiček v čele s premiérem, je totalitní praktika a cenzura toho nejhoršího zrna.

Někteří naši politici mají plná ústa demokracie, svobody a bůhvíčeho, ale jakmile se někde rozpoutá diskuze, která jim není po srsti a neoslavuje je, přičiní se, aby byla buď zrušena anebo vůbec povolena. Nemusejí přitom vyvíjet přímý nátlak na provozovatele internetových médií, funguje totiž autocenzura a loajalita k vládnoucímu uskupení, a ti vědí co povolit a co ne.

Je několik okruhů témat, kde se diskuze nepovoluje. Mašíny počínaje, Romy konče. Není totiž vůle, aby se prezentovaly názory lidí, kteří mají jiný názor nežli je ten správný a doporučený.

Je to, podle mého mínění, masírování a ovlivňování lidí. Podle osvědčeného a starého receptu: O čem se v médiích nepíše, to neexistuje. Platí to i o diskuzích.

Svoboda slova, tisku, názorů? Demokracie opět zaplakala.