Pro český národ byla vláda Petra Nečase neštěstím a je jenom dobře, že už je minulostí. Pravicí uvažovaná vláda Miroslavy Němcové by bylo jenom prodlužováním agónie a skutečně vládou Nečase bez Nečase. Proto bylo řešení prezidenta Zemana tím nejlepším, co mohl udělat.
Pokud neuvažujeme o tom, že by byly předčasné volby, což je všeobecně považováno za politicky, ale i společensky nejlepší a nejčistší řešení. Nestalo se, budiž. Některé nově jmenované ministry této vlády odborníků, jak ji nazývá prezident Zeman či vlády úředníků, jak by bylo poctivější ji nazývat, veřejnost zná a lze dopředu předvídat, jak se budou ve vládě chovat. Někteří jsou veřejnosti naprosto neznámí, určité pochybnosti tak mohou vznikat pouze z jejich prohlášení.
Jedno jméno v této úřednické vládě je však pro mne naprosto neakceptovatelné – Jan Fischer. O něm, jako o premiérovi, uvedl prezident Zeman, že byl veřejností oblíben. Jak u koho. U lidí, kteří byli tehdy rádi, že padl Topolánek možná ano, u lidí, kteří uvažovali trochu hlouběji, však byl on a jeho vláda synonymem chování nohsledů. Dělal přece to, co mu již tehdy nadiktoval Kalousek a jeho ministr financí Janota byl jen poslušným poskokem tohoto ekonomického šílence.
Za vlády Fischera přece Janota naprosto nesmyslně zvedl spotřební daň na pohonné hmoty a desítky tisíc kamionů čerpaly naftu v levnějším zahraničí, stejně jako tisíce příhraničních řidičů osobáků. Stát tak ročně přicházel o miliardy. Šílený Kalousek pak v této nesmyslnosti pokračoval.
Byl to právě Fischer, coby premiér, který podepsal naprosto nesmyslný a na léta stát poškozující zákon o fotovoltaice, na kterou doplácejí všichni obyvatelé. Tenkrát přece stačilo říci, že úřednická vláda nemá mandát podepisovat takovéto dalekosáhlé zákony a záležitost se mohla odložit až do ustanovení vlády vzešlé z voleb. Fišer to neučinil. Pro koho tehdy pracoval?
Fischerovo působení v prezidentské volební kampani bylo naprosto trapné. Tak trapné, že zpočátku média z něho činila největšího favorita, ale nakonec se převexlovala a neskutečně masivně podporovala další trapnou osobnost – Schwarzenberga. Fischerovo prohlášení, že do KSČ vstoupil jenom kvůli kariéře přece jasně ukázalo morální profil tohoto člověka. Kvůli ní a především kvůli penězům by si tento statistik snad nechal přešít oči našikmo, kdyby u nás vládli Asiaté.
O tom, že nebyl příliš úspěšný svědčí i další fakt, a to jeho odchod z evropské banky, asi tam velice brzy zjistili o jak neschopného člověka se jedná. A pak přišla záležitost nejdůležitější. Peníze! V kampani utrácel jak šílený, a proč by také ne, když se nejednalo o jeho peníze. Jenomže po profláknutí jeho komunistické minulosti, kterou v osobních spisech usilovně zatajoval, dali jeho sponzoři od něj ruce pryč a Fišerovi zbyly jenom dluhy a oči pro pláč. A navíc byl bez práce.
A přesto, dluhy nedluhy, si klidně odjel na nákladnou dovolenou a navíc si nechal opět za velké peníze rekonstruovat pražský byt. Jakoby věděl, že za něj někdo ty dluhy přece jenom zaplatí a jak je vidět, nemýlil se.
Fakt, že okamžitě po zveřejnění, že po odmítnutí několika oslovených kandidátů na post ministra financí premiérem Rusnokem, byl osloven právě Fischer, způsobil úplnou finanční tsunami. Během několika málo dnů přistálo na jeho účtu přes pět milionů korun. Od lidí, kteří, když byl neúspěšný v prezidentské kampani, od něho dali ruce pryč. Proč tedy tak náhlý obrat?
Podle mne je to korupce jak z učebnice. Pokud byl Fischer nýmand, neštěkl na něj z miliardářských kruhů ani pes. Jakmile však vyšlo najevo, že bude ministrem financí, situace se otočila jak na obrtlíku. Pamatujete na Kalouska, jak kdysi, jako ministr financí, odpustil svým kamarádům podnikatelům dluhy a penále z daní? Tehdy stačil jeho jeden jediný podpis. A to bez vědomí a natož souhlasu vlády či premiéra. To je ten pravý důvod, že sponzoři najednou otočili.
Nemusí se jednat ani o státní zakázky, o které jim jde až v první řadě, stačí jenom jeden pardon ministra financí. A věřte, že Fischer bude vděčný a ten pardon přijde, to jsem si jist. Žádný velký kšeftař není filantrop, který by své miliony dával jen z čirého altruismu, vždycky se jedná o investici s ohromnou návratností.
Jan Fischer je ve vládě Jiřího Rusnoka, ale i ve tváři prezidenta Zemana, velký hnisavý vřed. Korupce z něj nejenom kape, ale doslova stříká. Už aby byly předčasné volby. Jmenováním Fischera do vlády tato vláda mou důvěru naprosto ztratila.
