Určitě míří ke zdražení poplatků, navíc v době, kdy by měly státní instituce (a ať chceme nebo nechceme, ČT nazývající se veřejnoprávní, je de facto institucí státní) šetřit na svých výdajích.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Určitě míří ke zdražení poplatků, navíc v době, kdy by měly státní instituce (a ať chceme nebo nechceme, ČT nazývající se veřejnoprávní, je de facto institucí státní) šetřit na svých výdajích. Tedy šetřit, a minimálně nezvyšovat svůj rozpočet. Navíc - pokud ČT inkasuje koncesionářské poplatky od obyvatelstva na svůj provoz. Koncesionářské poplatky, které inkasuje od obyvatelstva - tvoří podstatnou část jejího rozpočtu.
Každému je jistě jasné, že ČT narostla do podoby těžko ovladatelného molochu plnícího sice nějaké úkoly a poslání, ale v konečném důsledku je tato „veřejnoprávní služba“ drahá a neefektivní.
Nepopírám to, že práce tvůrčích pracovníků, redaktorů, technických pracovníků je náročná, vyžaduje patřičné vzdělání a invenci a má být také dobře ohodnocená. Při tom je všeobecně známo, že pokud to šlo, tak veškeré profese, které to umožňovaly, byly převedeny na smlouvy (živnostenské podnikání na faktury). Dochází k úspoře mzdových nákladů, zvyšují se provozní náklady. Mimo jiné to evidentně vede k upřednostňování některých jedinců (celých kolektivů) před ostatními. Zkrátka - zakázka se zadá kamarádovi. Nebo spřízněnému uskupení.
Neschopnost původní televizní tvorby se projevuje v mnoha oblastech. Soutěž A-Z kvíz se vysílá 26 let. Když je potřeba další soutěž (oblíbené a hodně levné pořady na výrobu) tak se koupí mustr ze zahraničí. Třeba „Kde domov můj“. Kupují se i seriály a obléknou se do českého prostředí - „Doktor Martin“. Nebo i Star dance, tolik nyní diskutovaná je zahraničního původu. Navíc evidentně se jí zaplácne hlavní vysílací čas po mnoho večerů, sledovanost je tvořena drtivou většinou něžným pohlavím a je otázkou, zda vůbec patří tento typ drahého pořadu na obrazovky veřejnoprávní televize.
ČT má problémy i s objektivitou svých zpravodajských a publicistických pořadů. Vedení televize se vůbec nezajímá o to, proč někteří politici za žádnou cenu nepřijmou pozvání do ČT. Nezajímá je ani to, že konkurenční soukromá televize (Prima) produkuje kvalitnější každodenní publicistické pořady (360° Pavlíny Volfové), nebo nedělní Partii TT. Zda to není tím, že publicistika na ČT není dostatečně objektivní a vyvážená.
ČT by měla být svá. Mít svůj jasný profil. Měla by nesoutěžit o sledovanost, měla by soutěžit o kvalitu svých programů. Zbavit se veškerého pozlátka a zbytečných aktivit. Nevím proč finančně masivně podporuje vznik filmů, na které se nedá dívat. Od ČT nám stačí jedna nová kloudná filmová pohádka na Štědrý den. Když ČT potřebuje vysílat film, tak je vždy levnější koupit si vysílací práva na ten který film, než vrážet peníze do tvorby budoucích filmových propadáků.
Nejhorší na tom je, že téměř jisté zamýšlené zvýšení televizních poplatků nepovede ke zvýšení kvality vysílaných programů. Takže logicky – poplatky není třeba zvyšovat.
