První ze seriálu příspěvků o řeholních řádech si vybírá jeden z těch méně známých: karmelitány. Cílem není vyčerpávající historický popis, spíš základní atributy a subjektivní vnímání autora:
Vybral jsem si život poustevníka. Jako mí bratři jsem se totiž rozhodl, že lidská společnost může být škodlivá; a ještě škodlivější mohou být lidské starosti. Byl jsem unavený z toho, že nedokážu myslet, protože moji mysl zaplavuje tolik drobných problémů, dokonce i politika! A jak by člověk mohl dosáhnout svatosti, kdyby se měl nechat trávit třeba politikou?
Složil jsem sliby v jediném řádu, který byl založený přímo ve Svaté zemi. Já a mí bratři jsme neseme jméno biblické hory Karmel, kde se první z našich předchůdců rozhodli odložit světský život a plně se věnovat rozjímání po vzoru proroka Eliáše, kterého považujeme za našeho skutečného zakladatele. Mnozí z nás teprve nedávno odložili meč; jsme křižáci a poutníci, kteří chtěli jen spatřit Boží hrob a mysleli si, že to bude stačit. Nestačilo. Království nebeské nemůže patřit kusu skály.
Na rozdíl od bratří v jiných řádech žijeme osaměle, ve vlastních celách a bez zbytečných slov. Mluvit mezi sebou je vůbec na škodu; mluvíme přece s Bohem. A především posloucháme, co chce říct on. Kromě toho nezahálíme, ale pracujeme. Nežijeme z darů bohatých a mocných, naopak. Naše kláštery netíží velké pozemky a sliby umírajících.
Možná máte mít pocit, že nejsme otevření vnějšímu světa. Ale náš bílý hábit nikdy nebyl pro každého. Nezáleží na tom, kdo jste byli předtím; křižáci, obchodníci nebo třeba samotní králové. Záleží na tom, jestli dokážete přijmout samotu, ticho a křik vlastních myšlenek. Protože my neopisujeme knihy, nechodíme mezi chudé a nekážeme lidem, co mají dělat. Náš život je zasvěcený mlčení.
Pro někoho to může být osvobozující. Pro někoho... nesnesitelné. Vždyť poustevníků nikdy nebyly zástupy. Díkybohu.
V případě zájmu o středověk, cestování nebo literaturu se přidejte mezi fanoušky na oficiální facebookové stránce. Navštivte také autorský web. Budu se těšit na vaše reakce!
