Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku
Pohřební mohyly zoroastriánů, o kterých bude řeč, se běžně nazývají jako „věže mlčení“. Tento název zřejmě pochází od britského koloniálního překladatele z 19. století, který se poprvé setkal se zoroastriánskou komunitou v Indii. Přestože název neodpovídá významem perskému ekvivalentu, je víc než výstižný.
Stručná historie
Tento způsob pohřbívání poprvé zaznamenal už Hérodotos ve svých Dějinách a od té doby pro něj existuje celá řada důkazů. Ve staré Persii se jím prý měli zabývat mágové; ti mágové, kteří za hranicemi vzbuzovali směs strachu a obdivu ke svým schopnostem (tzv. Tři králové byli podle jedné verze právě perskými mágy). Po arabské invazi a ovládnutí Persie muslimskými nájezdníky si tento zvyk uchovaly pouze roztroušené komunity starého náboženství, které se muslimové dlouhodobě pokoušeli – a pokoušejí – asimilovat.
Starodávná věž mlčení u íránského města Jazd
Nátlak pomocí neúnosných daní a občasných pogromů přiměl v 9. století podle legendy po „Dvou stoletích mlčení“ část perských zoroastriánů, aby utekli do Indie, kde jejich náboženství nepotlačovali. Tito tzv. Pársové sebou přinesli kromě víry i tradici pohřbů ve věžích mlčení. Zatímco v dnešním Íránu tento způsob pohřbu definitivně zakázali v 70. letech, mj. po neustávajících útocích místních muslimů,, v Indii ho Pársové praktikují dodnes. Ale jak vlastně probíhá? A proč se k němu přistupuje?
Rituál
Základem rituálu je víra zoroastriánů ve tři nejsvětější živly: vzduch, oheň a zemi. Peršané se domnívali, že po smrti vstupuje do těla zlý démon Nasu a znečišťuje svou přítomností lidské ostatky. Ty jsou proto jedovaté a nesmějí být pohřbeny do hlíny ani spáleny, neboť v prvním případě by otrávily zemi, ve druhém pak samotný oheň. Proto vznikla věž mlčení.
Uvnitř věže mlčení
Jedná se o kruhovou stavbu postavenou nejčastěji na pahorku vzdáleném daleko od lidských obydlí a zdrojů pitné vody. Na střechu takového objektu přináší vybraní členové komunity těla vysvlečená donaha, aby je položili do jednoho ze tří kruhů – vnější patří mužům, prostřední ženám a vnitřní dětem. Těla mrtvých zůstanou vystavena divoké zvěři, nejčastěji supům; pro zoroastriány je to poslední akt dobročinnosti, kdy doslova rozdají sami sebe ostatním. Když uložené tělo zbaví masa zvířata a slunce kosti vysuší doběla, členové komunity je přenesou do kruhové „studny“ uprostřed, tzv. kostnice, postavené z pískovcového kamene. Zde se dokonale rozpadnou, zbyde pouze prach. V případě některých mocných vládců dávné Persie bývaly kosti místo toho přenášeny v drahých schránách do velkolepých hrobů, ale po příchodu muslimů mají už dlouhá staletí své místo všichni bez rozdílu postavení uprostřed věže.
Nahoře: Hrobka nejstarších perských králů
Níže: Nádherně zdobená schrána k ukládání královských ostatků
Současnost
Jak již bylo řečeno výše, poslední fungující věže mlčení dnes můžeme najít pouze v Indii na Malabarském vršku u Bombaje, v centru párské komunity. V Íránu zoroastriáni museli přejít na kremaci nebo dokonce pohřbívají do země, i když stále žijí někteří z těch, jež v 70. letech nesli poslední tělo na vrchol věže.
Také indické věže bývaly umístěny daleko od lidských osídlení. Ale s rapidním růstem počtu obyvatel se lidská sídla stále více rozšiřovala a věže budily směs pohoršení a fascinace; ať už u britských kolonialistů nebo hinduistů a muslimů. Pársové kolem nich proto začali stavět rozsáhlé zahrady. Kvůli ubývající populaci supů dokonce přišli s vlastním chovem ptáků-mrchožroutů a k rychlejšímu zbavení těla masa vymysleli také metodu pomocí solárních panelů. Věže mlčení tedy plní svůj účel dál.
Vstup do zahrady obklopující bombajskou věž
Avšak komunita Pársů se každým rokem zmenšuje kvůli nízké porodnosti a jejich specifičnost se vytrácí. Mnozí i zde volají po konci tradice a přechodu na „normálnější“ způsob. Původní rituálně-hygienické důvody ostatně zmizely. Persie se rozkládala na dlouhých pásech nehostinného území a hřbitovy mohly zabírat cennou půdu využitelnou k hospodářství. Na takových místech jsou navíc vodní zdroje obzvláště zranitelné, mrtvá těla je skutečně mohla kontaminovat, i kdyby ne vinou zlovolného démona. Tento způsob pohřbívání mohl obojímu zabránit.
Je jen malá naděje, že věže mlčení vydrží sloužit jako místo posledního odpočinku i do konce tohoto století. Vytratí se jako další kousek ztrácející se rozmanitosti různých kultur. A zůstane pouze turistická atrakce.
P.S.: Příště se budu zabývat neméně zajímavými a trochu podobnými „nebeskými pohřby“ Tibeťanů. Jejich osud bude ostatně podobný: zapomnění.
Pokud vás zajímá historie, cestování a literatura, staňte se fanoušky na mé oficiální facebookové stránce. Navštivte také autorský web.
VAROVÁNÍ: Následující fotografie z interiéru věže níže jsou velmi naturalistické a mohou způsobit nevolnost
František Kalenda
Smrtonosné cestování
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.
František Kalenda
(A)historičtí vikingové
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.
František Kalenda
Když Turci šířili v Evropě mír
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?
František Kalenda
Porto očima spisovatele: Fotoreport
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.
František Kalenda
Středověcí tyrani: Raynald ze Châtillonu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Příběh rytíře a posléze mocného křižáckého šlechtice Raynalda ze Châtillonu patří mezi děsivé případy toho, kam až může zajít osobní chamtivost a ctižádost. A také toho, jaké příležitosti se nabízely ve středověku – a nabízejí se dodnes – nekompromisním a bezskrupulózním lidem bez ohledu na jejich původ.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
![Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?](//1gr.cz/u/free.gif)
Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?
Zuzana Bergrová, bývalá vrcholová sportovkyně, si pro svého syna doběhla do spermobanky. O životě single mámy píše úspěšný blog „Plody dna: Příběhy...
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).