Světlo na škorpióny

Již jsem psala, že můj manžel pochází z jisté země od Středozemního moře. Jezdíme tam docela často, čas trávíme s jeho rodinou v jejich domku v jedné vesnici. Vůbec mě nenapadlo, že je to mezi škorpiony. 

Normálně jsem se tam pohybovala a v klidu si užívala atmosféru toho místa. Doma se mě lidé často ptali, zda se nebojím škorpiónů, když tam tak často jezdím. Velice přesvědčivě jsem tvrdila, že tam žádní nejsou, ano, možná někde ve vnitrozemí, kde není civilizace, ale rozhodně ne mezi lidmi. Ach, jak se člověk občas mýlí!

Při poslední návštěvě jsem rodině ukazovala fotky v telefonu. To je teď takový fenomén, že jsem mu podlehla i já. Fotím všecko a raději dvakrát, s tím, že to jednou protřídím. Jednou,....

Došli jsme až na obrázek krásného exempláře samičky pokoutníka domácího, což je asi pěti a možná že i osmi centimetrový pavouk. Přišla za mnou v noci do pokoje. Bez pozvání, tak jsem si vyfotila, dala na FB - jak jinak a vyhodila. Synovci a neteře si to prohlíželi, volali rodiče, mé švagry a švagrové, aby to taky viděli. Do toho přišel můj manžel a povídá “ Takové pavouky tu nemáme, ale zato tu máme škorpióny.” “No jo, někde v divočině.” “V žádné divočině, tady u nás, okolo domu a jejich kousnutí je fakt nebezpečné.” Jeho sestra se toho hned chytla a že prý mi je ukážou, že ve dne jsou zalezlí, ale teď, v noci, je můžeme vidět. To toho asi v noci uvidím, myslela jsem si. Jenže oni na ně mají speciální světlo, které svítí modře a v tomto světle škorpióni září jasně zelenou barvou. Vyšli jsme ven a pod speciálním modrým světlem jsem viděla, že se to tam škorpióny jenom hemží. Obešli jsme dům a škorpióni byli v každé spáře a pod každým drnem. Malí, velcí a prý ty největší vymlátili včera. A já si tam roky chodím jen tak v sandálkách, nic zlého netuše! Nebyli jen na jednom místě a to na místě, kde se krmí venkovní kočky. Škorpióni prý kočky nemají rádi protože je žerou. Při představě, jak kočka chroupe škorpióna, jsem trochu nedůvěřivá, nicméně pokud ano, jsou to další plusové body pro kočky. Já vím, že pro některé národy jsou pouliční kočky velmi důležité, neboť udržují na přijatelné úrovni krysí populaci, která by rychle převzala jejich místo v okolí odpadkových košů. A teď ještě ta jejich důležitá role při odpuzování škorpiónů. Příště jim přinesu nějaké pamlsky. Myslím tím - kočkám.

Hodilo by se mi takové světlo na lidi. Bylo by hezké, kdyby mi pomohlo odhalit ty zákeřné, zlé, manipulativní, nepřející a podobně, dřív, než si s nimi zadám. O tom už byla natočena spousta filmů a hlavně pohádek.

Škorpióny jsem vyfotila, dala na FB, jak jinak a dál se jich nebojím, neboť jak praví staré přísloví, “Koho mají pověsit, ten se neutopí.” Za minulých pět let měli škorpióni příležitost mě kousnout hodně krát a když to neudělali doteď, tak už to neudělají asi nikdy.