Ačkoliv bydlím kousek od německých hranic, němčině jsem se celý život vyhýbala. Vzhledem k příhraničnímu styku jsem nějakým výrazům přeci jenom neunikla, ovšem zdaleka to nebylo dostačující.
Abych si doplnila chybějící článek mého vzdělání, našla jsem si práci v Německu.
Absolvovala jsem úvodní pohovor a se svými 5 německými frázemi jsem byla shledána patřičně vyhovující, pro patřičnou práci, za patřičný plat. Osud, okolnosti, náhoda, nebo co to bylo, mě zavedly do nádherného městečka Bamberg, ležícího poblíž Norimberka.
Mám několik známých, kteří pracují v Německu, ovšem společně s dalšími Čechy a obvykle je zde někdo, kdo umí německy a ten všem ostatním tlumočí. To jsem nechtěla. Přijela jsem sem, abych se něco málo naučila. Neočekávám že bych měla německy mluvit na kdoví jak vysoké úrovni, ovšem základy bych ráda zvládla.
Manžel mě povzbuzoval, že prý když jsem se naučila anglicky, tak německy to půjde snadno. Chci mu věřit, ale přesto jsem si stáhla do telefonu nějaké tlumočnické aplikace. Spoléhám na to, že když budu v německy mluvícím prostředí, tak snad se něco uchytí.
Dala jsem tomu jeden měsíc a stále jsem ještě tady. Nějaké výsledky se rýsují.
Německo na mě udělalo veliký dojem. Hlavně lidé. Nikdo se nepodivil nad tím, že neumím jazyk, naopak, všichni se snažili se mnou mluvit anglicky. Když uvádím všichni, tak myslím opravdu všichni. Paní průvodčí ve vlaku, kde jsem si kupovala jízdenku, tak, jak mi to doporučili na nádraží. Taxikář, který mě vezl na místo, ale u toho by se angličtina předpokládala, prodavačka v Rewe, ta se mi dokonce omlouvala, že je to již dlouho, co se anglicky učila. Paní, která sem přišla pracovně, byla úplně nadšená z toho, že jsem Češka a chtěla recept na švestkové knedlíky. Všichni jsou ke mě upřímně milí.
Ve volné chvíli jsem si prošla Bamberg. Všude plno Japonců, město je zapsané v UNESCO. Trochu připomíná náš Krumlov. Historické centrum, kostely, kavárničky na březích řek, opravdu krása. Prý ve válce nebylo bombardované, tak je všecko zachované a krásně udržované. Je tu 11 kostelů a na kopci nějaký zámek, údajně ne moc významný.
Prošla jsem si celé město a užívala si tu nádhernou atmosféru. Některé fotky z mého výletu jsem sdílela s kamarády a při té příležitosti jsem si uvědomila, jak veliké štěstí mám v životě. Mám skvělé přátele, většinou ne sice moc důvěrné, ale jsou tu a jsou “na stejné vlně” jako já a to je úžasné. Osud, okolnosti, nebo náhoda mě vždy zavedou na úžasná místa, jako třeba již zmíněný Bamberg, která stojí za to vidět. Přihrávají mi situace, ať dobré, nebo horší, které stojí za to prožít. Bez některých zmíněných situací bych se sice obešla, ale i tak mi přinášejí cennou zkušenost.
Děkuji! Děkuji přátelům, rodině, všem lidem, které potkávám, okolnostem, osudu, světu, svému organizmu, .......
Jsem moc ráda, že věci jsou tak, jak jsou. A s tou němčinou to taky nějak dopadne. A potom bych se měla zaměřit na francouzštinu. Tam jsem na tom trochu lépe, těch frází umím asi deset.
