Pane učiteli už je čas

Jistě pamatujete na scénku z filmu Marečku podejte mi pero, když Viktor Hujer upozorňuje pana učitele Čeňka Jandu ztvárněného Josefem Abrhámem, na začátek vyučovací hodiny….

Napadlo mne paralela, když jsem točil naftu do auta, která stále v prázdniny bezmála padesát korun a nyní celkem běžně není problém mít  litr i za třicettři korun. Tedy jedno z paliv se dostává na celkem snesitelnou úroveň ve srovnání s ostatními energiemi, které jsou sice zastropované ale ve výsledku drahé. Když se člověk podívá na cenu energetických komodit tak nafta je na ceně jako před deseti lety a elektrická energie a plyn se dostává taktéž na burze pod dvojnásobek desetiletého průměru. No a my platíme trojnásobek, byť je cena zastropována . Jistě naši dodavatelé netlačí na zákonodárce aby jim snížili doplatek, jelikož ti zjevně a radostně vydělávají na obou stranách tedy od státu na doplatku a od nás odběratelů na platbách, kde mají jistě nyní třetinový zisk jen z naší strany. Jistě se mezi vámi najde někdo kdo bude argumentovat, že v loňském roce cenu dotovaly. Není to pravda, jelikož loňský zisk všech energetických společností byl enormní a letošní plán díky garantovanému stropu je ještě vyšší.

On je to zjevný záměr. Vláda a Parlament schválily zákon o mimořádném zdanění zisků. Tedy předem plánovaly, že peníze od nás vybrané dostanou od distributorů formouaně do rozpočtu zpět. Argument, že jsme se státním rozpočtem v deficitu a takto bude jeho výše snížena je pro mne neakceptovatelný, protože se nejedná o zvýšení produktivity ale je o systémové a systematické přesouvání zejména finančních rezerv obyvatel do bobtnajícího státního rozpočtu. Dnes tak často zmiňovaná vysoká inflace je jen produktem tohoto systému, kdy všichni výrobci a prodejci mají argument energií jako hlavní argument růstu ceny. Tedy není problém v prvotní ceně energií ale v její politicko-ekonomické komunikaci vládních národohospodářů , tedy spíše hokynářů, směrem k obyvatelstvu.

Na ceně nafty a benzínu je zcela prokazatelně vidět, že když se do trhu nezasahuje tak on se s výkyvem vypořádá ku spokojenosti spotřebitele. Ono to může být s tou roupu i tak, že nám ji prodávají šejkové z arabského poloostrova, kteří s Evropu mají jen obchodní vztahy a tedy je nějaká regulace v Evropě vůbec nezajímá. To s plynem je to jiné, ten Evropa bere ze severního moře a z USA s kterými  máme zcela jinou vazbu než-li s ropnými šejky. A elektrická energie je už úplný Kocourkov, protože té máme vlastní nadbytečné kapacity a přesto její cena díky naší neschopnosti až nemožnosti si prosadit vlastní energetickou politiku je na možná světových maximech pro naše obyvatele.

Vím, že to bude asi všechno složitější než zde popisuji. Máme jistě nějaké dlouhodobé smlouvy, které je nutno dodržet. Ale já bych postupnou nápravu viděl v tom, že se jednotlivé politické reprezentace při výměně na vládních postech budou více snažit agendu převzít a ne jen převzít ten pomyslný „pytlík“ s penězi a začít si jej užívat co nejrychleji a bez předchozí kontroly co a hlavně jak v něm zůstalo či se tam dostalo a dostává..

Možná tu cestu jak agendu přebírat ukáže nově zvolený president, který avizoval, že od předcházející party na Hradě bude chtít vše doložit a to přesvědčivě podle hesla „padni komu padni“.

Myslím si, že už je opravdu čas abychom dostali opravdu vysvětlení a zejména platili jen co je pro nás potřebné a nikoliv pro politiky z jejich osobními a stranickými dohodami nutné.

Prima zbytek dne                                                                            Oto Kaděrka