Olympijská myšlenka je dnes už spíše smyšlenka

Mám za to, že i nesportovec si všimnul, že v posledním týdnu se zdvihla vlna sportovních zpráv o jednu zásadní informaci. Jak to myslel a jak to řekl David Svoboda o záměrech Olympijského hnutí ve vazbě na válečný stav mezi Ruskem

Já jsem to zaznamenal až z politických rubrik všech serverů jak se na něj sesypaly. Někteří ho označili až za válečného štváče. Nevím jestli jsem špatně byl hodnocen v předmětu logiky na výbornou, ale David Svoboda svým projevem zcela pravdivě popsal stav , který je z pohledu sportovce , který je mu nejvlastnější.

To co se na něj sneslo následně jako vojáka je až nedůstojné armády, která je členem obranného paktu. Tolik politického tlaku za to, že jako voják-sportovec sdělil : „ že první obětí každého válečného konfliktu je pravda „ by měl být navržen na Nobelovu cenu míru. To, že komentátorka ucítila příležitost „dostat“ z něj dalšími otázkami něco senzačního je za mne spíše na zamyšlení se nad veřejnoprávním posláním České televize, která rozhovor odvysílala. Pokud tedy Česká televize jako veřejnoprávní medium shledala v rozhovoru něco co je v nesouladu s dobrými současnými mravy, tak pořad měla ihned utnout a ne následně ještě začít živit senzaci a zvyšovat si tak nad neštěstím sledovanost. Ale už je taková doba – sledovanost je nade vším.

Senzaci, kterou ministryně Černochová zcela nestydatě použila pro své vlastní PR. Jen si vzpomeňme jak byla aktivní v dodnes nevysvětlené kauze mrtvého traktoristy na polském území, kdy pomalu vyzývala NATO k odvetě. Nebo snad máte pocit, že žijeme v pravdivých informacích o všem co se děje a souvisí s tím konfliktem ? Co třeba plynovod NorthStream….

Já jsem sportovec. Na olympiádě jsem nikdy nebyl jako sportovec, jako divák a funkcionář ano. Jako divák jsem si ji užil, jako funkcionář jsem se taky dostal do sporu s Olympijským výborem – tedy tím českým. Tak si moc dobře pamatuji, jak se má dobrá vůle v nevoli funkcionářů následně obrátila. Rozhodl jsem , že jeden účastník může odjet na jiný závod s ambicí, když ten jeho hlavní závod již na hrách proběhl. Taky se tam pak hledala senzace místo pravdy. Pravda je totiž jen jedna a je těžké ji proti jakékoliv lži a smyšlence obhájit. Je to nejtěžší z úkolů.

Za mne by jsme se měli vrátit k základům olympijské myšlenek, kdy jednou z nich byla ta skutečnost, že se zastavily všechny války a boje po čas olympijských her. Dokonce se uvádí, že po čas her se v dějišti nesměly objevit žádné zbraně a žádní ozbrojenci. Tedy opět z logiky věci. Pokud je někde na Světě válka neměly by být Olympijské soutěže povoleny. Ad absurdum, při Olympijských hrách by neměl mít nikdo v dějišti zbraň, tedy ani ostraha…

Podle mne, a to jsem celoživotní sportovec, jsou Olympijské hry v dnešní podobě již přežitkem. Zdaleka se tam nepotkávají nejlepší ale spíše všichni podle i politických a tendenčně aktuálních témat. Nechci se do toho zamotat podobně jak David Svoboda.

Prima nejen aprílový den                                                                   Oto Kaděrka