Na migraci či imigraci trochu jinak

Asi si nebudeme nalhávat, že přesun lidstva se odehrává převážně z nějakého rozmaru. Že je zcela přirozený a člověk nemá k rodné hroudě vztah a tak se z ní pakuje.

Z mé znalosti tomu tak není a kolem sebe pozoruji stále více svých současníků, že se na důchod z emigrace vrací. Jistě mne někdo do diskuse napíše, že se jim  zde se „západním“ důchodem lépe žije. To je jen kus pravdy, protože pokud mají jak se říká západní důchod tak s ním mohou i daleko lépe žít i mimo rodnou hroudu, protože jistě neplatí , že česká kotlina je zrovna levná – už dávno ne. Prostě se vrací tam, kde se narodili a mají své kořeny. To by na úvod asi stačilo a teď k problematice toho čím jsou dnes plněna media.

Evropská unie svým Schengenským projektem jedné a společné hranice snad nechtíc , ale věřme tomu, odstartovala problém širšího charakteru s kterým si teď moc neví rady. Již roky se snaží problematiku řešit v rámci Bruselské logiky – tedy společně. Mám za to, že i tato skutečnost byla jedním z ne možná moc prezentovaných důvodů odchodu Britanie z pod společného deštníku, kdy už k tak velké části nepůvodního obyvatelstva by jim byla přidělena další kvota o kterou se má v důsledku neschopnosti udržení hranice Schengenského prostoru – rozšířit.

Pravda je i taková, že USA odchodem Britanie z EU ztratili v ní svého „Trojského koně“ , který jim byl velice oddaným historickým spojencem. No teď řečnická otázka : Kdo na jejich místo ? . Já jsem nemusel hledat odpověď dlouho. Za mne je jím Polsko. Jak jsem na to přišel? Nevím jestli jste zaznamenali, že Polsko chce otevřít otázku reparací za druhou světovou válkou. Jistě ne nezajímavá otázka směrem, k dnes jedné z nejvýkonnějších ekonomik euroatlantického světa. Myslíte si, že by Polsko kdy položilo takovou otázku, kdyby za sebou nemělo oporu. V čem jí vidím, no třeba i v tom, že president Biden než dojel za Zelenským se stavil no kde – v Polsku.

Ale zpět k té migraci nebo lépe řečeno ekonomické emigraci. Když nemáš zbytí a máš hlad a máš na to roky tak hledáš, kde by jsi prožil lepší život – ať už věříš v toho či onoho. Nejsem politik a nikdy se jim asi už nestanu, protože lhát a krást mi nikdy nešlo a tedy jsem vyloučen z té komunity již předem. Ale jsem rád, že nejsem nakažen tím jedem.

Čemu se však divím zvláště je to, že se na ty přívaly všichni dívají v optice dneška a nedívají se zpět. K čemu zpět, když co už bylo se nedá změnit. To je jistě pravda, ale jistě jde proti tomu co bylo účtovat tedy má dáti dal a pokud před časem vzal, tak může třeba i vracet. Naši politici se čas od času sejdou v takzvané V4. Tedy pokračují v tom co bylo podepsáno v roce 1335 jako jedna z prvních kooperačních smluv mezi králi Uherským, Českým a Polským. Tedy máme historické pojítko, které je v možném způsobu řešení migrační krize umocněno tím, že žádná z zemí V4 nikdy nebyla koloniální velmocí. Kam směřuji – chytrému napověz, hloupého kopni. Bingo, proč by jsme měli se nějak společně podílet , mimo specifikování vlastního zájmu, na nařízení hlavních hráčů EU tedy zejména Francie a Německa ( Britanie je již pryč a pojede si svou) , které z bývalých kolonií , které jsou jistě hlavním zdrojem přistěhovalectví si historicky již svoje vzali. Teď by bylo vhodno vracet.

Jako asi těžko lze tento návrh čekat od premiéra Fialy, byť profesně jako učitel dějepisu by toto znát mohl a měl i umět prezentovat. Ale pokuj jej máme vnímat jako politika hájícího zájmy Česka tak by to Polákům jako podnět dát mohl. Přece jen Polsko je pátou nejlidnatější zemí EU a jeho vliv v celosvětovém kontextu není zanedbatelný.

Na závěr snad jen jedno. Jistě se nebráním jakékoliv NÁMI řízené imigrační politice, protože pohyb lidí byl , je a vždy bude. Ovšem je vždy na každém národu aby si uchoval svůj svrchovaný pohled a dohled nad tím aby historické reálie byly uchovány, třeba i pro ty, kteří se na stará kolena vrací ke své rodné hroudě.

Prima dny                                                                                                           Oto Kaděrka