Mé glosování současné situace

Krátká glosa většinou řekne více než obsáhlý článek. Občas mě nějaká glosa napadne, někdy jsem schopen si ji zapsat, někdy si vzpomenu, jindy mi projde hlavou, ťukne a pak navždy zmizí. Už ji nevydoluju.

Systém (matrix) nemiluju. Dokonce jsem si přál jeho zhroucení. A ono se mi to zhmotňuje.

Předpokládal jsem, že se dostaneme do chaosu a bídy. Díky hamižnosti, zbabělosti, nafoukanosti a hlouposti elit. Ale že to půjde tak rychle, jsem opravdu nečekal.

Ať elity padnou na hubu a sklidí to, co zasévaly, ale proč to máme odnést my za ně?

Světlo na konci tunelu z úsporných důvodů zhasli. Ale nebojte, Fénix z popela povstane. Jen nechápu, proč to musí zajít až sem? Nebo nemusí?

Nejdůležitější otázky jsou proč a jak? Otázkou „proč?“ se ptáme na příčinu, otázkou „jak?“ hledáme odpověď, jak ji odstranit, tedy najít funkční řešení.

Každá krize je zároveň příležitost. OK, jenže nejdřív je třeba pochopit příležitost, spíše výzvu a zodpovědět si otázku „co udělali soudruzi z NDR špatně?“, abychom z toho opravdu udělali příležitost a ne hrozbu. Nepoučením z vlastních chyb zůstáváme jen u těch hrozeb a hrůz.

Šaškárnou to začalo: s kryty na ksichtě prezident v akváriu jmenoval vládu. Ta dělá opravdu jednu šaškárnu za druhou a je to o to směšnější, jak se u toho vážně tváří. Dívám se na to pozitivně, největšími klauny jsou ti, kteří se berou moc vážně, a když jsou ještě hloupí, je to svým způsobem ještě směšnější.

Největší šmíra je STAN, je to takový klaun kouzelník, nejprve vyčaroval ponížení Pirátů a nyní neustále vytahuje z klobouku nové „králíky“. Ten (zatím) poslední s poděbradským starostou je obzvlášť pikantní, kdy poděbradští mušketýři (jeden za všechny, všichni za jednoho) se vzepřeli a v šibeničním termínu dokázali nemožné.

Co česká vláda pro své občany dělá? To bych taky rád věděl. Zdá se mi, že už asi svůj čas prosignalizovala a proanalyzovala, česky promrhala. Tak snad jediné, čím by potěšila většinu lidí v Česku, by byla její demise. Ale co by se tím vyřešilo? 

V Parlamentu potěší, že už se tam nehádají Babiš (t.č. v obytňáku) a Kalousek, který marně vysvětluje stranické a parlamentní předsedkyni, že nepochopila jeho vtip. Mimochodem paní předsedkyně je ozdobou Sněmovny, má hezkou tvářičku, ale nesmí promluvit. Ovšem její hlava není to, co na ní (zejména muži) oceňují. To se nachází kousek níž. Kameraman (tuším televize Prima) má nesmrtelnou zásluhu na tom, že mu nějak nedopatřením na zjevnou chvilku sjela kamera níž a ukázala ozdoby paní předsedkyně v plné kráse.

A pak, že ta Pětikolka není zábavná. Už troufla i vtipálka Babiše. Ten už jede jen opakované vtipy, a navíc je neumí vyprávět. To Pětikolka má v humoru sobě vlastním skvělou invenci, třeba snížení spotřební daně, příspěvek jsme schválili, jenže v hrubé nebo čisté mzdě? Úsporný tarif, půjčka bohatému ČEZu, kterému nelze nic přikázat, protože by se minoritní akcionáři zlobili.

Když budeme v EU poslouchat a stát v hlubokém předklonu, budou si nás za náš vstřícný postoj vážit. To, že našim představitelům umyl hlavu belgický poslanec v Europarlamentu je vtip dobrý nebo špatný? Asi jak pro koho. Asi holt respektují více toho, kdo jim tu jejich zadnici nelíbá, ale umí ji pořádně nakopnout.

Takže z krátkých glos jejich propojením vznikl obsáhlý článek. K smíchu nebo k pláči? Na závěr pár vtipných vzpomínek na období temna:

Fáze budování socialismu: úspěch – spěch – pech – ech – ch

Husák a Štrougal utíkají před rozběsněným davem, Husák už nemůže a mladší Štrougal mu poradí, aby se schoval do popelnice a běží dál. Lidé ho chytnou, a když se s ním vracejí kolem popelnice, Štrougal do ní kopne řka: „Gusto vylez, nějaká svině tě práskla“   

Tak si říkám: podobnost čistě náhodná?