Moc ti přeji, Honzo, aby se tvá situace pohnula ke tvé spokojenosti. Zároveň si dovolím trochu tě pošťouchnout, neboť věřím, že tebe můžu. Tam, kde nás to stále učí, nás má Vesmír tendenci ještě trochu podržet. "Tak tohle tě ještě rozčiluje, tohle ti ještě vadí? Tak se povznášej, človíčku."

Samozřejmě, že můžeš a děkuji. Vím, kde jsem spokojenější, ve své tvorbě a v blízkosti přírody a tyhle lekce byly o lpění, trpělivosti a tam, kde jsem vybouchl, i o nedostatku nadhledu. A řeklo mi to "něco s tím udělej, nebo se z toho zblázníš". Tak hledám cestu, jak získat více času pro aktivity, které mě nabíjí (chci zase začít i přednášet), na penězích a funkci dávno nelpím, přitom chod kanceláře nechci ohrozit (a ani sebe moc trápit), tak vymýšlím způsoby, jak to udělat.

nepochybne je to veľmi zaujímavé a inšpiratívne zamyslenie, myslím, že s takýmto vysvetlením určite niekoho nájdete, možno tým, že vy už to púšťate, niekto niekde to už prijíma

Co je zajímavé snad ještě více je to volání duše a už mám zkušenost, že si nakonec stejně prosadí svou a že se vyplatí ji poslechnout.