Máma mele maso

Pamatujete na slabikář prvňáčků 70. let minulého století? Do kdy se vlastně používal? Do sametu? Nebo ještě déle?

Už si nepamatuji, co měly moje děti (na konci devadesátek a zkraje nového století). Pokud by se však setkali s touto větou, tak by si dokázaly představit kdo je máma, co je maso a co znamená sloveso „mele“.

U současných dětí si opravdu nejsem jistý. Předpokládám však, že stále chápou slovo máma (možná až na nějaký výjimky). Maso je na ústupu, a tak si dovedu představit, že některé děti maso v životě neviděly a vzhledem k současnému zdražování jich asi bude víc.

A co ta činnost, tj. sloveso „mlít“? Dovedou si to dnešní děti spojit s mlýnkem či mlýnem? Vědí, že se mele obilí na mouku, z níž se peče chléb náš vezdejší?

A budou znát i přenesené významy, na které je čeština bohatá? Jakože např. politici neustále melou pantem, a hlavně melou prázdnou slámu?

Máma, která mele maso, dnešní děti neosloví. Možná ještě ta Ema, co má mísu, jim bude blíž. Ale asi nejblíž jim bude „Ema má mobil“, nebo „Ema má tablet“.

Třeba přijde doba přesycení a začne být poptávka po jiných slabikářových větách. Napadá mě např. „Máme mele mobil do Eminy mísy“.