Jak skončí doba Covidova?

Už jsme z toho Covidu vyčerpaní. Máme tu (podruhé) rozvolněné léto, které se stejně nedá uhlídat. A na podzim se uvidí. A delta už je tady, a to se prázdniny teprve rozbíhají.

Co se uvidí? Covid může skončit blamáží, tj. ukáže se, že striktní opatření (uzávěry) přinesly víc škod než užitku, pak bychom se mohli dočkat i žalob (ty ostatně již běží). Nakonec by mohlo dojít i k odstavení (aspoň mediálnímu) nejvyšších představitelů covidismu.

Nebo se virus opravdu nakrkne a splní apokalyptické prognózy pánů Hořejšího, Kubka, Flégra, Hamáčka, aj. a pošle u nás pár milionů (v celém světě pár miliard) do hrobu? Nastal by tak Darwinův přirozený výběr, kdy přežijí ti nejsilnější a nejodolnější. To asi nechceme.

Ono je totiž jedno, zda je to opravdu z netopýra na nehygienickém čínském tržišti (tedy přírodního původu) či náhodný (příp. záměrný) únik z laboratoře. Covid-19 existuje a mezi lidmi se šíří. Přirozeně hledá způsoby, jak přežít, proto ty mutace. Měl by ale po čase oslabit natolik, že přestane být nebezpečný. Jako všechny viry před ním.

Což lze dosáhnout imunizací společnosti. K té vede více cest (přirozená odolnost a imunita, získaná imunita proděláním nemoci a očkování). Očkování je jen jednou z cest k imunitě, a to cestou „umělou“ se všemi svými důsledky. Je to pochopitelné, lidská společnost tak ochraňuje sebe sama před cestou přirozenou, tedy cestou „přirozeného výběru“, který za cenu vysokého procenta úmrtí neodolných jedinců (tam to naše nemocná civilizace dopracovala), imunizuje společnost přežitím těch odolných. Což je opravdu děsivé, ale z hlediska přežití druhu a posílení (uzdravení) jeho genofondu, přirozené.

Odolní jedinci by nejspíš přežili, i kdyby se nedělalo vůbec nic. Nejvíce nám chybí právě ta odolnost! Ta se dá i natrénovat (např. otužováním). Ostatně, kdo ví něco o ledovém muži Wimu Hofovi, může se jím nechat k odolnosti inspirovat. Co je ale zásadní problém? Hlasy volající po zvyšování odolnosti a imunity vlastním přičiněním, tj. zodpovědností za své zdraví jsou slabé hlasy žíznícího na poušti a zanikají v „propagandistickém“ hukotu vakcinace a neustálém mediálním strašení. Chápu, že ve společnosti převážně neodolných, nemocných jedinců, je více jak nadpoloviční proočkovanost populace důležitým aspektem k získání potřebné kolektivní imunity. Ale není to jediný způsob, avšak v „pohodlné“ populaci ten nejpohodlnější.

Budeme si to muset prožít a získat zkušenosti s odstupem času. Potvrdí se konspirační teorie o depopulaci díky vakcinaci? Bude se nejspíš umírat víc než dříve, což se již děje a potvrzují to i statistiky a hlavní příčinu vidím v pandemii civilizačních chorob.  Nicméně se domnívám, že tato teorie zůstane pouhou konspirací (a v tomto případě bych se opravdu nerad mýlil).

Kdyby ale nastal tak děsivý vývoj, jak by pak vypadaly ty odborné diskuse a varování expertů (apokalyptiků)? Co by říkali při vědomí, když bude 70 - 80 % populace očkováno? Odkud by to hlásali? Z bunkru? A v čem? Ve skafandru snad?

Obrovský nárůst úmrtí v době vysoké proočkovanosti by se vysvětloval těžko. Mutace a díky tomu neúčinnost vakcín? Nebo naopak vakcína jako vražedná biologická zbraň? I tuto spekulaci a konspiraci je třeba si připustit, protože mocichtivost, nenávist a chamtivost měla na svědomí v lidských dějinách spoustu tragédií (války, holocaust) a že se do popředí často dostávají psychopati a sociopati, už víme.

V důsledku by to bylo už jaksi jedno, jestli ta teorie má něco do sebe nebo ne. Lidé by doslova bojovali o přežití a nejspíš v chaosu a bídě. Dá se takovému scénáři vyhnout? Dá, chce to přestat se bát, resp. odmítnout se bát na mediální (a vládní) povel.  Jestliže se z komára udělal velbloud, a přitom reálně je to ovád, měli bychom se od velblouda vrátit zpátky, aspoň k tomu hovadu.

Jestli přiznání se k blamáži a nějaký novodobý norimberský proces s hlavními strůjci celosvětové korona-hysterie by nebyl tím nejlepším scénářem?

A pokud o blamáž nejde, pak snad sama Příroda se nad lidmi už slituje a přestane je trápit. Nebo se lidé konečně poučí, přestanou škodit Zemi a sami sobě? Budou žít v respektu a toleranci k životu, svobodě, k přírodě, zkrátka vezmou tu zodpovědnost za život a své zdraví a štěstí do svých rukou? Tj. přestanou být mrtvolnými oběťmi života, ale jeho tvůrci?

Nebo své životy odevzdají druhým (psychopatům a sociopatům) a budou radši otrocky poslouchat ovládající a kontrolující umělou inteligenci? Dají přednost jistotám, bezpečí, závislosti a domnělé svobodě otroka? Nevede rozvoj smart technologií k té digitální demenci a k „naprogramovaným lidským robotům“ namísto „božských lidských bytostí“?