Žiji v pohraničí, které zažilo v minulém století desítky let krutých událostí v duchu nacionální radikalizace obyvatelstva. Bohužel, současné dění v Evropě dává těmto úchylným myšlenkám v duchu demokracie značný prostor.
A to na obou stranách našich společných hranic ČR/SRN. Znovu se na náměstích a médiích objevují hesla o tom, kdo je větší Čech či Němec. Vše se historicky vzato odvíjí již z poloviny 19. století, kdy se Evropou prohnala vlna nacionalistického hnutí, kterému se stále sentimentálně říká „národní obrození“. Smutné je to, že ve své podstatě tato myšlenka, která s sebou nese desítky milionů zmařených lidských životů, nemá své smysluplné zdůvodnění. Vždyť slovo národ a národnost nejsou vrozené ani univerzálně dané! Jsou pouze společenským konstruktem.
Pravdou je, že stále vděčné téma k vyvolávání konfliktů u nás je odsun sudetských Němců. Ve virtuálním prostoru se „díky“ internetu občas objeví velmi zajímavé historické fotografie či úžasné a poučné životní příběhy lidí, co si v to marasmu náckovství „sáhli na dno“, a přesto nic nevzdali. Ale! Tak říkajíc, jako ta pověstná „červená nit“ jsou zde občas citovány hloupé a do jisté míry, dle mého názoru, nebezpečné myšlenky. Zlí Češi, hodní Němci. Hodní Češi, zlí Němci. Nemohu s tím souhlasit a opravdu ne proto, že jsem Čech. Proč? Grunt mojí rodiny nám v roce 1952 sebrali čeští bolševici. Jsou zlí Češi? Rodinu bratra mé babičky sadisticky vyvraždili v květnu 1945 němečtí náckové. Jsou zlí Němci? Takhle to přeci není. Tudy cesta určitě nevede!
Tato země uprostřed Evropy je v pravdě internacionální. Ono za těch cca 400 let českou kotlinou prošlo mnoho armád z evropských zemí. Němci, Francouzi, Rusové, Italové, Španělé, Švédové, atd. A já jsem přesvědčen, že pokud by se provedl podrobný (zatím je to zcela nereálné) průzkum podle DNA, kdekomu by asi poklesla čelist nad tím, kdo byl také jeho předek. Co si budeme povídat o válčících armádách.
A také bych připomněl, že těch „odsunů“ už zde bylo povícero. Nesnižuji krutost a nesmyslnost „odsunu“ vůči sudetským Němcům, ale pravdou je, že odešli alespoň s vizí nějaké budoucnosti. A škodolibě se říká, že byli ušetřeni bolševických represálií. A ti, co tady museli zůstat, protože by bez nich zdejší továrny jaksi „nejeli“, odešli a za svobodou a lepším živobytím následně v roce 1968.
Byly zde „odsuny“ s těmi pověstnými kufry a Davidovou hvězdou už od roku 1933 v Německu a během válečných let ve většině Evropy. A s těmito nešťastníky by určitě nikdo ze Sudet neměnil. Jsou Němci zlí? Historie eviduje na cca čtyřicet atentátů na A. Hitlera, bohužel nepovedených.
Chci věřit, že doba „odsunů“ kohokoliv z výše citovaných z jeho domova je pro nás krutým mementem, důvodem k zastavení, pochopení a respektování se bez předsudků. Jiná cesta, bez zbytečného opakování historie, není. Tedy pokud se odvrátíme od všeho, co nás rozděluje, můžeme najít společný pohled na svět (všeobecně).
„Tím, že historie vynáší soud o mrtvých, soudí živé. Hanba, kterou uvrhuje na klíčové postavy minulosti, poskytuje žijícím lekci ctnosti.“
Pruský král Fridrich II. Veliký při setkání s císařem Josefem II. ve městě Nisa.
