Prý už dnes trocha poezie nikoho nenabije

Léto nám právě pomáhá se trochu zastavit, vydechnout. I já vám výjimečně nabídnu blog relaxační, úplně jiný, než jste u mě zvyklí. Jdu na trh s básněmi, písní, románem a jednou odvázanou legrací. Tak se nelekněte. Není čeho. 

„Básník v dnešní době znamená h*vno“, řekl skepticky jeden slavný český básník kolegovi. A to, prosím, už ve třicátých letech minulého století. A dnes? Básně zmizely z novin a časopisů, jména současných básníků nikdo nezná (snad s výjimkou mého dávného přítele Jiřího Žáčka). A poezii čte opravdu málokdo. Přesto, anebo právě proto vám nesměle nabízím něco z mé vlastní tvorby. Nejprve ve verši vázaném. Tahle báseň je velice osobní, psaná po zklamání z jednoho vztahu. A nedůvěřivá ke vztahu novému. Kdo se v lásce někdy spálil, myslím, že velmi dobře porozumí.

KDYŽ NAKUPOVALA V MÉM KRÁMKU

Prý pro vodu – a než jsem přibouch

už byla drze v zádveří

A její prsty jemně ždíbou

v mém božidárku k večeři

Zbýváš mi nebo rovnou zeješ?

V regálech svlačci obtočených

zvědavá na mé doprodeje

holíš se na dřeň bílé pěny

Pletánek, co se nerozplítá

Zkusíš to? Rozpadneš se v strach

Na zoubek času thymolitan

A špetka bio na poplach

A v každé lži je zrnko kávy

namleté v punkvě pod povrchy

žádná hned na pult nepostaví

hrozinky běsů, pepře mrchy

Váhavě se má ruka plouží

Maluje po tvé předsmažené

křehčené, zamražené kůži

obraz, co patřil jiné ženě

Pro mě dost, ale tobě málo

Tvůj démon asi tuší… Ví?

V neklidné noci cosi se ti zdálo

Jsou také v tobě nemrtví?

Už vzešlo, ale nevykvetlo

Skoupí se lehce, co je na dně

Skáčeme rájem v nebe, v peklo

A suneme se

ku pokladně

Pokud vás už tato úvodní báseň neznudila, můžete se podívat na jednu píseň, kterou jsem jen pro vás dnes nahrál na youtube. Jmenuje se Výlet do hor a je velmi intimní, zachycuje mé pocity po rozchodu (už zase). A naději. Mimochodem ta, kterou jsem vezl kdysi do hor, se později stala mou ženou.

Po této druhé ochutnávce z mé tvorby vám nabídnu jinou báseň, tentokrát psanou ve volném verši. Hraje jistou roli v mém románu se stejným názvem. Ten román je trojgenerační a je do jisté míry autobiografický, i když žádná z jeho postav neodpovídá úplně skutečnosti. Román je dávno rozebraný, takže není v prodeji. Ponechal jsem si pouze pár výtisků pro nějaké zvláštní příležitosti. Když budete mít opravdu, ale opravdu vážný zájem, napište mi na [e-mail] Řeknu vám, jak ho případně získat, když mě váš mail osloví.

V NĚKTERÉM Z PŘÍŠTÍCH ŽRALOKŮ

Tak dlouho´s na mě okouněla

až nevím kam kapřím

Ty tvé perlínové hry

s vypáleným cejnem očí

až do mých střevlí

Průsvitný vlasec mezi námi

prověšený do hlubiny

bez vůní a barev

Které srdce neúhoří

v koktejlových keserech?

Už znáš jeho sumectví

háčkování na plavanou

i románek s koljuškou

vyšplíchnutý z mobilu

Karas je mi po něm

jenže

plavem v jeho bazénu

zmrskaní a utonulí

z namíchaných bolenů

v leklé mřence téhle párty

Někde v sargasových mořích

daleko

od slepých ramen

a nočních amurů

vysmeklí z popínavé pstruží nudy

bahenního lososání

a života na prut

se konečně budem moci chytnout

holýma rukama

když zachytím

stopu tvé živé horké krve

v některém z příštích žraloků

A na závěr bych rád skončil v naprosto uvolněném a hravém tónu. Na videu níže uvidíte scénku ze zábavního pořadu Neshow, jehož jsem byl autorem, textařem i producentem. A také tam tančí členové mého tanečního souboru. Pokud si video pustíte, budete mít úsměv na tváři… jen se vám možná nebude chtít chvíli chodit nakupovat. Hezký den přeju.