Léto nám právě pomáhá se trochu zastavit, vydechnout. I já vám výjimečně nabídnu blog relaxační, úplně jiný, než jste u mě zvyklí. Jdu na trh s básněmi, písní, románem a jednou odvázanou legrací. Tak se nelekněte. Není čeho.
„Básník v dnešní době znamená h*vno“, řekl skepticky jeden slavný český básník kolegovi. A to, prosím, už ve třicátých letech minulého století. A dnes? Básně zmizely z novin a časopisů, jména současných básníků nikdo nezná (snad s výjimkou mého dávného přítele Jiřího Žáčka). A poezii čte opravdu málokdo. Přesto, anebo právě proto vám nesměle nabízím něco z mé vlastní tvorby. Nejprve ve verši vázaném. Tahle báseň je velice osobní, psaná po zklamání z jednoho vztahu. A nedůvěřivá ke vztahu novému. Kdo se v lásce někdy spálil, myslím, že velmi dobře porozumí.
KDYŽ NAKUPOVALA V MÉM KRÁMKU
Prý pro vodu – a než jsem přibouch
už byla drze v zádveří
A její prsty jemně ždíbou
v mém božidárku k večeři
Zbýváš mi nebo rovnou zeješ?
V regálech svlačci obtočených
zvědavá na mé doprodeje
holíš se na dřeň bílé pěny
Pletánek, co se nerozplítá
Zkusíš to? Rozpadneš se v strach
Na zoubek času thymolitan
A špetka bio na poplach
A v každé lži je zrnko kávy
namleté v punkvě pod povrchy
žádná hned na pult nepostaví
hrozinky běsů, pepře mrchy
Váhavě se má ruka plouží
Maluje po tvé předsmažené
křehčené, zamražené kůži
obraz, co patřil jiné ženě
Pro mě dost, ale tobě málo
Tvůj démon asi tuší… Ví?
V neklidné noci cosi se ti zdálo
Jsou také v tobě nemrtví?
Už vzešlo, ale nevykvetlo
Skoupí se lehce, co je na dně
Skáčeme rájem v nebe, v peklo
A suneme se
ku pokladně
Pokud vás už tato úvodní báseň neznudila, můžete se podívat na jednu píseň, kterou jsem jen pro vás dnes nahrál na youtube. Jmenuje se Výlet do hor a je velmi intimní, zachycuje mé pocity po rozchodu (už zase). A naději. Mimochodem ta, kterou jsem vezl kdysi do hor, se později stala mou ženou.
Po této druhé ochutnávce z mé tvorby vám nabídnu jinou báseň, tentokrát psanou ve volném verši. Hraje jistou roli v mém románu se stejným názvem. Ten román je trojgenerační a je do jisté míry autobiografický, i když žádná z jeho postav neodpovídá úplně skutečnosti. Román je dávno rozebraný, takže není v prodeji. Ponechal jsem si pouze pár výtisků pro nějaké zvláštní příležitosti. Když budete mít opravdu, ale opravdu vážný zájem, napište mi na majurasana@seznam.cz Řeknu vám, jak ho případně získat, když mě váš mail osloví.
V NĚKTERÉM Z PŘÍŠTÍCH ŽRALOKŮ
Tak dlouho´s na mě okouněla
až nevím kam kapřím
Ty tvé perlínové hry
s vypáleným cejnem očí
až do mých střevlí
Průsvitný vlasec mezi námi
prověšený do hlubiny
bez vůní a barev
Které srdce neúhoří
v koktejlových keserech?
Už znáš jeho sumectví
háčkování na plavanou
i románek s koljuškou
vyšplíchnutý z mobilu
Karas je mi po něm
jenže
plavem v jeho bazénu
zmrskaní a utonulí
z namíchaných bolenů
v leklé mřence téhle párty
Někde v sargasových mořích
daleko
od slepých ramen
a nočních amurů
vysmeklí z popínavé pstruží nudy
bahenního lososání
a života na prut
se konečně budem moci chytnout
holýma rukama
když zachytím
stopu tvé živé horké krve
v některém z příštích žraloků
A na závěr bych rád skončil v naprosto uvolněném a hravém tónu. Na videu níže uvidíte scénku ze zábavního pořadu Neshow, jehož jsem byl autorem, textařem i producentem. A také tam tančí členové mého tanečního souboru. Pokud si video pustíte, budete mít úsměv na tváři… jen se vám možná nebude chtít chvíli chodit nakupovat. Hezký den přeju.
