Výstavba tohoto úseku metra začala v roce 1989 a potýkala se po celou dobu s finančními problémy a byla uváděna do provozu postupně.
Doba, do které se výstavba trasy metra IV.B dostala, byla z hlediska zajištění finančních prostředků velice složitá. Bylo to mezi roky 1989 až 2000. Výstavba metra byla před rokem 1989 a chvíli potom financována vždy jen z prostředků státu. Státní dotace ale klesaly a při opatřeních státu ke snížení dluhu se vrátily i v průběhu jednotlivých let. Z toho vyplýval i postup výstavby. Značně nerovnoměrný, závislý na zdrojích. Postupně převzalo financování Hlavní město Praha, a to trvá dosud. Jedinou výjimkou bylo financování obnovy metra po povodních, kde se stát angažoval.
Bylo období let 1992–1995, kdy se dále jednalo o tom, zda výstavbu metra pozastavit, zastavit. Počítalo se, jaké ztráty toto zastavení ponese, kolik bude stát údržba. Jak sanovat důlní dílo a ražené traťové tunely s ohledem na bezpečnost.
Současně se psaly podklady pro jednání Hlavního města Prahy a dále návrhy předkládané do vlády přes Ministerstvo financí. Plánovalo se rozdělení financí s perspektivou několika let. Nikdy už tyto materiály pro jednání vlády nebyly předloženy. Praha zůstala jediným investorem výstavby metra.
Tehdy jediný zhotovitel metra Metrostav chtěl stavět dál, měl razící mechanizmy, pracovníky pro ražbu a výstavba metra byla hlavní činností firmy. Zhotovitel stavěl dál, ale my jsme nemohli podepisovat provedené práce, protože nebyly kryty finančními prostředky.
Vedlo se dost hlasitých jednání o tom, kdo práce zastaví. Zhotovitel chtěl pokyn k zastavení. Naše stanovisko bylo, když nechcete stavět, zastavte práce sami. Jen co si pamatuji, v jednom běžném roce byl potencionální dluh 602 mil. Kč. Samozřejmě celou dobu probíhala jednání s Hlavním městem Prahou. Nakonec rozpočet Hlavního města Prahy a hospodaření bylo v kladných číslech a celá částka na přelomu roku byla uhrazena. Ulevilo se pro jeden rok, ale vyhráno nebylo.
Na přelomu let 1996 a 1997 byla stavba hodně rozestavěná, ale pro úplné dokončení finanční prostředky nebyly. Tehdy jsme zpracovávali pro město materiály, kdy by některé stanice nebyly dokončeny, ale pouze se projížděly. Pro DP Metro to byl také nový prvek, ale po vyprojektování technické proveditelnosti tohoto záměru nebyl důvod s tím nesouhlasit.
Podstatné bylo dostat lidi ze stanice Českomoravské na stanici Černý most, kde součástí stanice metra byl i autobusový terminál a P + R. Zároveň stanicí Rajská zahrada obsluhovalo metro celé sídliště a nově vznikající obchodní zónu. Současně s těmito stanicemi byl zprovozněn i jeden výstup a vestibul stanice Vysočanská. Druhý vestibul stanice Vysočanská, stanice Hloubětín a na závěr stanice Kolbenova byly uváděny do provozu s cestujícími postupně do roku 2000.
S odstupem času lze říci, že rozhodnutí o postupném uvádění stanice do provozu bylo nejen úplně nové, ale v daném čase pomohlo nejefektivněji rozvoji MHD.
Trochu politiky
Dva pohledy na stejnou věc, respektive na návrh nového stavebního zákona.
Rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení. Na digitalizaci všech provozů klademe mimořádný důraz. To jsou slova ministra MMR z 18.10.2022. Krásné věty, ale asi jediné, co si pan ministr přečetl je digitalizace. Tak, jak jsem některé části měl možnost v rozpracovanosti vidět, musím souhlasit s názorem druhé strany (i když by neměla být druhou, ale společnou), která posílá dopis panu předsedovi vlády. Překvapuje mě, že tato „druhá“ strana složená ze zástupců organizací, kterých se stavební zákon bude bezprostředně týkat, má konkrétní a zásadní výhrady k některým částem novely stavebního zákona. Tyto výhrady veřejně sepsala prezentovala.
V souvislosti s oběma názory na novelu mi asi nejvíce utkvěl názor, že transparentní zákon vnikl netransparentně pouze na ministerstvu. U některých zákonů to asi jde, ale návrh stavebního zákona musí být konzultován s těmi, kterých se to profesně týká, kteří se jím budou řídi a budou podle něj stavět. Transparentnost u Pirátů, jak to vypadá, je jen v tom, že zatím stávající primátor Hlavního města Prahy pan Hřib by chtěl být transparentním primátorem dál.
