Úžasná detektivka, nazvaná anmestie.

Předkládám velce zajímavé otázky, téměř detektivní, týkající se kontraverzní amnestie. Zaujaly mne natolik, že jsem neodolal. Neznám pisatele, ale rád bych. Karmu pro mne vynechte, tu si zaslouží on. Prezidentská amnestie a její skandálnost byla v tisku rozebrána dostatečně. Pojďme si ale projít to, o čem se zatím vůbec nepíše a co na celém příběhu pořádně skřípe.

A hlavně, že to ještě neskončilo a co nás ještě čeká. Budu uvádět fakta, podkládat je citovanými zdroji a klást otázky. Závěry si udělejte sami - jaké chcete. Základní podklad: Amnestie v dokumentech - Kompletní text Klausovy amnestie, doporučuji přečíst. Udělejte to. Je to zajímavé čtení. Nejzajímavější pasáže zde odcitujeme - v kontextu změn ostatní legislativy, zejména ústavy, viz dále. První podezření: Byla amnestie skutečně utajena? Že byla utajena před občany, je jisté. Běžní občané, jako já, se o amnestii dozvěděli 1.1.2013. Informace o tom, že amnestie byla přísně utajována, podal ministr spravedlnosti ČR Blažek. Údajně o amnestii nevěděli ani členové vlády. Dost překvapivé - vzhledem k tomu, že amnestii spolupodepsal (kontrasignoval) předseda vlády. Podivné. Velmi podivné. Copak není napsáno v Ústavě: "(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, > které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena > vlády, odpovídá vláda." Za amnestii tak dle Ústavy prokazatelně odpovídá kromě prezidenta, i vláda. Tak jak je možné, že nebyli informováni? To považuji za dost > skandální. Druhé podezření: Jak je možné, že se vše seběhlo tak strašně rychle? Pokud skutečně byla amnestie utajena, jak tvrdí ministr spravedlnosti, > jak je možné, že už druhý den byli propuštěni první vězni? Přitom 1. > leden, v den oznámení amnestie, byl státní svátek! Jak by mohla státní správa zareagovat tak rychle, pokud by nikdo nic nevěděl předem? Navíc: K realizaci amnestie nestačí jen sama amnestie - pro každý jeden případ je nezbytně nutné i rozhodnutí soudu. "Soud může rozhodnout trojím způsobem. Buď odsouzeného propustí, nebo mu zkrátí trest, či rozhodne, že se na něj amnestie nevztahuje." vysvětlil Robert Káčer z Vězeňské služby. Ok, jak se ale toto mohlo tak rychle stihnout? V podmínkách české justice? Konkrétní případy bych pochopil, ale jedná se přece o tisíce případů. Zaujalo mne to a zkusil jsem pátrat po přesnějších statistikách: Podle oficiálních statistik Vězeňské služby: K 11.1.2013 - tzn. přesně po 8 > pracovních dnech (sic!) od vyhlášení amnestie odchází z 36 věznic ČR > 6.318 vězňů. To máte 6.318 rozsudků za Že amnestie není dílo jednoho muže,že nebyla připravena ze dne na den, že jí předcházela změna ústavy (využit / zneužit k tomu byl zákon o přímé volbě prezidenta, viz dále v textu.) atd. 8 necelých pracovních dnů - navíc ke každému rozsudku muselo být ještě stanovisko státního zástupce. > Fakticky bylo dokonce propuštěno z vězení kolem 5000 vězňů už v 5.1.! Vzhledem k těmto faktům mne již nikdo nepřesvědčí o pohádce, že "nikdo nic nevěděl" a "vše bylo utajeno". V tomto duchu mi i začíná být jasný případ uprchlého obžalovaného > manažera Trend, který se vrátil pouhé dva týdny před vyhlášením amnestie. (Jak to věděl? Pokud by se nevrátil, amnestie by se na něj nevztahovala). Ale jak jsem psal, jeho návrat, resp. informovanost už > mne vzhledem k výše řečenému nepřekvapuje. - Ale pochopitelně, mohlo > se stejně tak dobře jednat i o náhodu. Pojďme se ale podívat na další podivnosti celé tzv. amnestie. Amnestie byla připravována v zákoně o přímé volbě prezidenta. Další pikantnost je fakt, že amnestie byla prokazatelně připravována i změnou legislativy - včetně Ústavy ČR. Čerstvý, říjnový ústavní zákon o přímé volbě prezidenta byl využit (zneužit) ke změnám, jež umožnily Klausovu amnestii. Konkrétně jde o odstavec: " „j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“. To je ale náhoda! Přesně tato formulace umožnila panu Klausovi následující odstavec v amnestii: "Čl. II Zastavení trestního stíhání Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník > stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let." A opět! Jaká náhoda! Přesně na základě tohoto odstavce jsou propuštěni obžalovaní z korupčních kauz. Kam se člověk podívá, samé zvláštní náhody. Zákon začal platit už 1.10. - i časově se to tedy krásně stihlo. To není jediná zajímavá změna v ústavě, kterou zákon o přímé volbě prezidenta přinesl. Zákon podstatně ztížil možnost obžalování prezidenta z velezrady. Možnost, která byla už ve stávající ústavě značně zkomplikovaná, se ještě více ztížila: Původní formulace byla tato: Článek 65 (1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. (3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno. Nový text Ústavy, změněný zákonem o Přímé volbě prezidenta: (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Zaspekulujme si: Jaká byla asi důvodová zpráva pro tuto změnu zákona? Že by přece jen obava z reakce veřejnosti na chystanou amnestii? Bez podpisu premiéra Nečase by amnestie neplatila Ještě zrekapitulujme, že k udělení amnestie, resp. pro zahájení její platnosti je nutný podpis premiéra. (Viz poslední odrážka odkazu). Premiér Nečas a s ním i celá vláda, kterou zastupuje, tak spoluzodpovídá za celou amnestii. Není to tedy jen Klausova amnestie, celý projekt jde i za vládou a vzhledem k přípravným změnám legislativy, i za poslaneckou sněmovnou. Postaráno je i o exsenátora Nováka. Drobná perlička na závěr: Nezapomnělo se ani na exsenátora Nováka: Soud kvůli amnestiím nestíhá rozhodnout o vězení pro exsenátora Nováka. Festival klientelismu s krycím názvem amnestie je tak doveden k úplné dokonalosti.