Turkish bath - nevšední zážitek pod taktovkou fešného Turka

Nohu mám nataženou k prasknutí, stehenní a lýtkový sval značně protestuje. Chodidlo mám zabořené v třísle poměrně fešného Turka, oblečeného v krátkých šortkách s do červena laděnou zástěrkou obtočenou kolem boků. Jakoby potutelně se usmívá.

Hrubou žínkou mi z nohy sdírá mrtvou kůži. Celé to bylo velmi úsměvné. Začala jsem se smát. Tomu, kde je mé chodidlo, lehce zděšeným výrazům všech dam ve středních letech, které tahle zkušenost teprve čeká a kamarádce, která se vedle mě zcela nepokrytě řehní. Můj sličný Turek mi žínkou přejíždí druhou nohu, jejíž chodidlo se opět na chvíli zabydlelo v ohybu kostkované sukýnky. Turek táhlými pohyby postupuje nahoru a dolů a začíná zpívat, jako by si mě namlouval. Scéna jak vystřižená z nějaké pohádky či starého filmu, kdy chlapec pěje své milé. Akorát za předpokladu, že bychom nebyli tak spoře oděni a kdyby mi namísto mé ručky, netřímal mou nožku. Mého nápadníka ovšem rušil kamarádčin smích, a tak ji umlčel. Dobře mířenou ´střelou´ na ni vychrstl vodu z malého kyblíčku. Kamarádka lapla po dechu, promnula si oči a chechtat se už neodvážila. Turek mezi tím ´přešel´ na má záda. Postavil se přede mne, trochu mě naklonil, a tak jsem dostala šanci blíže se seznámit s jeho pevným, lehce chlupatým bříškem. Řeknu vám, hotová předehra. Jsem opět omyta vodou (nebo možná záměřně schlazena, aby mě přešly všechny ty hříšné myšlenky) a připravena tak na masáž.

Jsme ve spoře osvětlené místnosti obložené mramorem. Je nás tu asi osm (pouze ženy), dva ´škrabáci´a dva maséři. Uprostřed je mramovorý šestiúhelník, kde všichni postupně po oškrábání spočinou a budou promasírováni.

Uléhám a ve svém masérovi poznávám našeho ´šíleného´ řidiče, který nás sem přivezl. Návštěva ´Turkish bath´ byla zorganizována naší cestovkou, přes kterou jsme si zajistily výlet na Pamukkale. Odvoz, vstup, proces, kdy z člověka ´sedřou kůži´ a mydlinatá masáž byla zdarma. Olejová masáž, která se vřele doporučuje, a další procedury byly samozřejmě za úplatu. Dorazily jsme na místo a já zmerčila našeho svérázného řidiče, který téměř celé tři kilometry prozpíval a volant držel jen sporadicky. Procházel se v šortkách před recepcí. Ješte jsem si říkala, jaký má super job. Přiveze nic netušící turistky, nechá se zrelaxovat pod prstíky nějaké sličné Turkyně, a pak je zase odveze. Tomu říkám život. Z řidiče se tedy vyklubal můj masér. Že mě (tady v Turecku) ještě něco překvapuje?? Nic není nemožné.

Ležím a čekám. Můj řidič/masér naplňuje mikroténový pytel trochou vody a jedním mohutným třepnutím splasklý mikrotéňák přeměňuje na nadýchaný polštář plný běloučké pěny. Obrovský bublinový oblak vytlačuje na má záda. Asi je to málo, a tak přidává ještě jeden. A pak to začalo. Chňapnul moji nohu a palci se zabořil do mých lýtek. Až jsem chvílemi zasyčela bolestí. Stehna stejně tak moji sedací část, která evidentně přežila včerejší čtyřhodinovou cestu autobusem bez úhony, jsem zvládla bez jakýchkoliv bolestivých prožitků. Záda, ruce, krk a dílo mé zadní části je dokonáno.

Svižných chvatem jsem byla překulena na záda. Po kluzkém povrchu přisunuta blíže k chlupatým nožkám mého řidiče/maséra. Znovu jsem byla zahalena do pěnového oblaku a důkladně promasírována od brady až po konečky prstů na nohách. V jednu chvíli se mi trochu bublin dostalo do očí. Začala jsem odhánět neposlušnou pěnu a v tom mi byl zacpán nos, pěna jemně smyta, oči otřeny, aby se mi snad voda nedostala do očí!!! Nevycházela jsem z údivu a celou (první) masáž si náramně užila. Z šíleného řidiče se sebevražednými sklony se tak vyklubal docela prima Turek.

Po pěnové masáži jsem opustila šedomramorový ´haman´ a ocitla se na chodbě, kde jsem byla otřena heboučkým ručníkem, zabalena a za ruku odvedena do masážní místnosti. Ze ´sound systemu´ se linula turecká hudba, občas proložená zaštěbetáním nějakého opeřence či zapískáním delfína.  Rozvalila jsem se na masážní lehátko, ´zavrtala´ se do voňavého nadýchaného ručníku a nechala se zalít masážními oleji. Co vám budu povídat. Byla jsem dokonale prohnětena, protažena, prochřupána,... V podstatě žádná část mého těla nebyla vynechána. Plavky byly staženy ´na půl žerdi´, prdelka opět neopomenuta a ani podbřišek či velmi, ale velmi horní část vnitřních stehen... Obličej byl jako taková třešnička na dortu. Jemnými pohyby mi byl promasírován celý obličej. Čokoládovým olejem, že jsem se měla co držet, abych se celá neoblízla. Po půl hodině naprostého uvolnění jsem byla opět zavinuta do heboučkého ručníku a za rámě odvedena do odpočinkové místnosti, kde jsme všichni nakonec dostaly šálek jablečného čaje.

Než jsem odjížděla, šéf si mě v práci dobíral, že si tam určitě nabrnknu nějakýho Turka. S pobaveným výrazem jsem ho odbyla slovy: ´To víš že jo. Jasně. Sbalím nějakýho Mustafu a budeme žít spokojeně dokud nás smrt nerozdělí!´ Když tak teď o tom přemýšlím, nebylo by na škodu mít doma nějakýho toho ´Mustiho´, i kdyby byl jen z poloviny tak šikovný jako náš řidič sebevrah. Hm, tak holt příště.