Austrálie na pokračování - Great Ocean Road a trochu navíc

...koaly jsou mršky vykutálené a ne všude se vyskytují. Jsou pěkně mlsné a přestože Austrálie nabízí na dvě stě různých druhů eukalyptů, koala holduje jen asi dvaceti čtyřem. Na většině míst se jich ovšem sejde jen pár a pak je to boj...

ÚŽASNÁ ROZMANITOST

Nalevo napěněný modroučký Pacific a přede mnou klikatící se silnice. Mám poměrně dobře vyvinuté periferní vidění, ale přeci jenom by si tu krásu člověk užil víc, kdyby se čas od času nemusel kouknout na cestu před sebe. Svodidla tu vesměs nemají, tak abychom neskončily někde dole, rozmlácené o skaliska.

Stavíme doslova na každém kroku. Je rozhodně na co koukat. Roztodivné vápencové útvary skal zformované erozí, vlny tříštící se o skalní stěny, zátoky, maličké plážicky se zlatým pískem všude kolem.

NESPOLEČENSKÝ NENASYTA

Sjíždíme do vnitrozemí. Chytrá knížka doporučuje tohle místo jako jedno z mála, kde člověk může vidět koaly ve volné přírodě. Jsou to mršky vykutálené a ne všude se vyskytují. Jsou pěkně mlsné a přestože Austrálie nabízí na dvěstě různých druhů eukalyptů, koala holduje jen asi dvacetičtyřem. Na většině míst se jich ovšem sejde jen pár a pak je to boj. A ještě jsou to potvůrky nespolečenské a koala druhou koalu na svém stromě prostě nesnese. Zaparkovaly jsme a vyšpláply si pěkný kopeček do eukalyptové buše. Za námi něco zašustělo. Otočila jsem se a uviděla první koalu. Bázlivě na nás shlížela z výšin ´zavěšená´ ve větvové vidlici. Nožky a ručky jí jen tak plandaly ve vzduchu. Pak se tlapkama přece jen chytla a sešplhala na naší úroveň. Bylo to něco neuvěřitelného. Normálně jsme na sebe koukaly z očí do očí a obě nás dělily tak dva metry.

Popošly jsem o kousek dál a tam jedna zrovna pracovala na svém odpoledním nášupu eukalyptového listí. Taková koala prý spořádá něco mezi kilem a kilem a půl listí denně. Proto je problém, když se přemnoží, protože pak jednoduše nemají co zřát. Vláda tak porůznu zavádí různá opatření, jak stavy koal regulovat. Mládě jsme neviděly. Máma koala to rozhodně nemá jednoduché, protože když mládě vyleze z vaku, drží se na hřbetě či břiše až dva roky.

Na cestě zpátky jsme viděly jednu stočenou do naprosto úžasného klubíčka.

KLAMAVÁ REKLAMA

Další zastávkou bylo Dvanáct Apoštolů. Původně se skupina skalních útvarů jmenovala ´Prasnice a prasátka´ (selátka) - Sow and Piglets´. Název byl změněn na biblických Dvanáct Apoštolů, aby místo nalákalo více návštěvníků, i když z žádného místa nikdy dvanáct útvarů neuvidíte. 

Dalším známým útvarem je ´London Arch´, původně ´London Bridge´. Skalní most se dvěma oblouky v roce 1990 nečekaně spadl a zanechal dva turisty ´odříznuté´ na vzdálenějším oblouku. Ti pak museli být zachráněni helikoptérou.

FISH & CHIPS

Kousek od Bells Beach (scéna z filmu Bod zlomu je situována na Bells Beach, ale ve skutečnosti je scéna natáčená někde v Americe), jsme poobědvaly ´fish and chips´, ale ne nějakou obyčejnou tresku, nýbrž vyhlášenou rybu jménem Barramundi. Byla lehce výraznější chuti, výborná a co hlavně, čerstvá!

VINICE KAM OKO DOHLÉDNE

Mám ráda víno, a tak cedule u cesty upozorňující řidiče na místní sklípky měly přímo mučivý efekt. Nejradši bych zastavila u všech. Zajely jsme jen asi do dvou. Opravdu jsou tam desítky míst, kde můžete ochutnat, co hrdlo ráčí. Prostě ukážete na láhev a je to. Otevřou, stopečku nalejou,... Ochutnala jsem jen trochu, to aby se neřeklo...a hned dvě láhve lahodného moku zakoupila. Nadchla mě i nealkoholická jakoby vínea, moc dobrá a v naprosto šíleném vedru velmi osvěžující.

NEPŘIROZENÁ MODŘ

Blue Lake (Modré jezero) v Mount Gambier je od prosince do března až nepřirozeně modré. Postupně mění barvu až na olověnou šeď, a to od dubna do listopadu. Onu markantní změnu v zabarvení mají na svědomí přítomné minerály, které různě reagují na okolní teplotu a při teplotě vody kolem dvaceti stupňů se jezero mění na kobaltově modré. A takhle vypadalo na konci února.

NO, NENÍ TO ROMANTIKA?

Nádherné západy slunce jsou profláknuté. Tenhle si myslím mluví za všechno.

Great Ocean Road má ´pouhých´ 243km. My jsme tenkrát najely nepoměrně víc. Různými zajížďkami do vnitrozemí za koalami, vyschlými jezery a různými jinými ´atrakcemi´.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lenka Jodlová | středa 30.12.2009 9:15 | karma článku: 11,91 | přečteno: 1702x