Předseda vlády Sobotka není spokojený s růstem platů, které se nepřibližují německým či rakouským. Se svou nespokojeností se ale musí obrátit na své ministry Valachovou, Bělobrádka a Babiše.
V situaci, kdy roste HDP, nezaměstnanost je nízká a v celé Evropě postupně dochází k ekonomickému růstu, se náš předseda vlády diví, proč nerostou výplaty tak, abychom se přibližovali našim západním sousedům. Proto navrhuje populistické řešení a chce je prostě příkazem zvýšit. Jak snadné. Zvýší minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, což my ostatní z daní zaplatíme. Nehledí přitom na příčiny toho, proč mzdy přirozeně nerostou a nechápe, proč tato opatření nepřinesou kýžené zvyšování životní úrovně v ČR. Takže pro pana Sobotku pomalu a jasně:
Velké množství českých pracujících je zaměstnáno u zahraničních investorů. Značná část těchto výrob je nenáročných na sofistikovaný pracovní výkon a jsou snadné k přestěhování. Investoři tedy nemají důvod mzdy zvyšovat a pokud by došlo ke zvýšení mzdových nákladů, přestěhují své závody opět o kousek dál na východ např. na Slovensko či do Rumunska.
Co ovšem jen tak snadno přesunout nelze, je výroba specializovaných věcí s vyšší přidanou hodnotou, která je závislá na znalostech a vysoké kvalifikaci pracovníků, inovacích, výsledcích výzkumu a vývoje a na kvalitním prostředí pro expanzi a růst firem. Ve všech těchto směrech bohužel vláda a příslušná ministerstva (např. právě oproti Německu) žalostně zaostávají a svou nekompetentností brání zvyšování životní úrovně obyvatel naší republiky.
Vzdělávací systém nereflektuje potřeby pracovního trhu a dlouhodobý velký nedostatek kvalifikovaných expertů především technického zaměření. Zoufalé pokusy firem o zvýšení počtu studentů a žáků technických oborů paní ministryně torpéduje oznámenou vyšší podporou humanitním oborům. Inženýři a inovátoři, kteří mohou přinést růst firem a tím pádem i vyšší platy ostatním zaměstnancům jsou zřejmě nechtění. Firmy, které by se mohly rozvíjet, nemohou, protože prostě na trhu odborníci nejsou, ať je platí sebevíc. Ze školy nevycházejí. Zřejmě nám ještě vyšší počet politologů a filozofů zajistí vyšší platy a růst životní úrovně.
Prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací jdou také z velké části mimo potřeby ekonomiky. Zažíváme přehlídku vědeckého sebeuspokojování, které nemá pro hospodářství žádný dopad. Vědci publikují, získávají body, dotace, granty, ale na světových trzích s jejich špičkovými vynálezy až na výjimky neprorazíme, protože žádné nevynalezli. Na trzích nám v moderních technologiích utíká Německo jako rozjetá inovační mašina a z nás se stává pouhá výrobní kolonie.
Prostředí pro rozvoj firem se bohužel také zhoršuje. Podnikatelé čelí ohromnému množství nařízení, norem, předpisů, zákazů, příkazů, povinností a administrativy. V tomto byrokratickém chaosu se už nevyznají ani ti, kteří na něj mají dohlížet, natož podnikatel, který je odborník ve svém oboru, nikoliv superbyrokrat. Mnohým nadšeným inovátorům se potom nevyplácí podnikat a přicházet s novými myšlenkami, které by uspěly ve světové konkurenci a zaměstnaly dobře placené české pracovníky. Proč by to dělali, když se k nim stát chová automaticky jako ke zlodějům a snadné kořisti pro úřední kontroly pokuty a šikanu.
Vyšší minimální mzda ani stanovení vyšších mezd ve veřejné správě příčiny nižší životní úrovně tedy neřeší. Je to pouze líbivé gesto, jde jen o přerozdělování dalších peněz od někoho k někomu, ale lépe se nám ve finále žít nebude. Karty ke zvyšování ekonomického růstu a životní úrovně drží především ministři školství, pro vědu a výzkum a financí. To oni by svými nekompetentními kroky neměli nadále překážet vzdělávaní dle potřeb ekonomiky, podpoře výzkumu a vývoje pro následné uplatnění na trhu, růstu přidané hodnoty v ekonomice a tím i možnosti zvyšování platů. Tak jako v premiérem zmiňovaném Německu. Tam systém vzdělávání, podporu cíleného výzkumu a podnikatelské prostředí mají na velmi dobré úrovni. Díky tomu mají vyšší platy, ne proto, že je nějaký politik příkazem zvýšil.
