Richard Tucker a Robert Merrill, tenor a baryton

Dvě legendy operního nebe, dva přátelé, dva chudí židovští chlapci, kteří se zcela z ničeho prozpívali k úspěchu

Robert Merrill (4. 6. 1917 - 23. 10. 2014) a Richard Tucker (28. 8. 1913 – 8. 1. 1975)

Dva přátelé, až takoví, že si je člověk plete.

Dva chudí židovští chlapci, kteří se zcela z ničeho prozpívali k úspěchu.

Dva vtipálci, kteří si dělali neuvěřitelné schválnosti. Byli velmi populární a jejich schválnosti sledovala celá Amerika. Robert byl baryton a Richard tenor.

Tuckerův hlas kdosi popsal jako starou koženou botu. Něco na tom asi je, ale jinak je Richardův hlas velmi průzvučný a zcela úžasný.

https://youtu.be/qj-D82L4wSQ

Merrill je král barytonů, to se jen tak neslyší.

https://youtu.be/eXlhVydQAko

Richard Tucker - Život a kariéra

1. Raná léta:
• Richard Tucker se narodil v Brooklynu, New Yorku, v židovské rodině s kořeny v Evropě. Jeho rodné jméno bylo Rubin Ticker.
• V mládí zpíval v synagogálním sboru a později pracoval jako kantor (židovský liturgický zpěvák).
2. Debut a kariéra v Metropolitní opeře:
• Debutoval v Metropolitní opeře v roce 1945 jako tenor v roli Enza Grimalda v Ponchielliho opeře „La Gioconda“.

• Tucker byl oblíbeným tenorem Metropolitní opery po dobu téměř 30 let, vystupoval v různých operách od italských klasiků jako Verdi a Puccini po francouzské opery.

1. Mezinárodní kariéra:
• Kromě své kariéry v Metropolitní opeře vystupoval také v mnoha významných operních domech po celém světě, včetně La Scaly v Miláně, Covent Garden v Londýně a Vídeňské státní opeře.
2. Styl a repertoár:
• Tucker byl známý svým silným, zářivým hlasem a schopností vyjadřovat hluboké emoce. Jeho repertoár zahrnoval širokou škálu rolí, ale byl zvláště ceněn za své interpretace Verdiho a Pucciniho oper.
• Tady je jeho partnerkou Anna Moffo
3. Osobní život a odkaz:
• Byl oddaným Židem a často vystupoval na koncertech pro židovské komunity. Jeho odkaz pokračuje prostřednictvím Nadace Richarda Tuckera, která podporuje mladé operní pěvce.

https://youtu.be/ODeVg2egzAY

• Zemřel náhle v roce 1975 v Kalamazoo, Michigan, krátce před plánovaným představením.
• Tady je pár týdnů před svým tragickým odchodem a stále to tam bylo

• Manželství: Richard Tucker se v roce 1936 oženil se svou láskou z dětství, Sará Touster. Jejich manželství bylo pevné a trvalo až do jeho smrti. Sara ho podporovala během celé jeho kariéry a byla jeho stálou oporou.
• Děti: Měli tři syny, Barryho, Davida a Henryho. Barry Tucker pokračoval v odkazu svého otce a založil Nadaci Richarda Tuckera, která podporuje mladé operní pěvce.

Robert Merrill - Život a kariéra

1. Raná léta:
• Narodil se v Brooklynu, New Yorku, jako Moishe Miller do židovské rodiny. Jeho matka byla amatérská zpěvačka, což mělo velký vliv na jeho budoucí kariéru.
• Studoval zpěv pod vedením několika učitelů a rychle se vypracoval na vynikajícího barytonistu.
2. Debut a kariéra v Metropolitní opeře:
• Debutoval v Metropolitní opeře v roce 1945 jako Germont v Verdiho „La Traviatě“.

• Stal se stálým členem souboru Metropolitní opery, kde působil více než 30 let. Jeho hlas byl známý svou krásou, sílou a technickou dokonalostí.

1. Mezinárodní kariéra:
• Kromě své kariéry v Metropolitní opeře vystupoval také v nejprestižnějších operních domech po celém světě, včetně La Scaly v Miláně, Covent Garden v Londýně a Vídeňské státní opeře.
• Byl také častým hostem na koncertních pódiích a vystupoval na významných festivalech.
2. Styl a repertoár:
• Merrill byl známý svým bohatým, melodickým barytonem a schopností vdechnout život svým postavám. Jeho repertoár zahrnoval širokou škálu rolí, ale byl zvláště ceněn za své interpretace Verdiho oper, jako jsou „Rigoletto“, „La Traviata“ a „Il Trovatore“.
3. Osobní život a odkaz:
• Merrill byl také známý svou přátelskou a přístupnou osobností. Byl milovníkem baseballu a často zpíval americkou národní hymnu na zápasech New York Yankees.
• Zemřel ve svém domě ve věku 87 let. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho nahrávek a vzpomínek mnoha milovníků opery.
• Merrillovo židovství je nedílnou součástí jeho osobnosti https://youtu.be/PIU25eRHekk
• Merrill byl krátce ženat s americkou koloraturní sopranistkou Robertou Peters.

• 2. Manželství s Marion Machno: Robert Merrill a Marion Machno se vzali v roce 1952 a jejich manželství trvalo až do její smrti v roce 2000. Marion byla baletkou a tanečnicí, která rovněž měla kariéru v uměleckém světě.

Nahrávky? Které jsou dobré.. no přeci všechny, sem s nimi. To jsem pravda, asi přehnal.

„Síla osudu, La forza del destino“ Thomas Schippers

Leontyne Price, Verdi, Richard Tucker, Robert Merrill, Shirley Verrett, Giorgio Tozzi, Ezio Flagello, RCA Italiana Opera Orchestra And Chorus, Thomas Schippers – La Forza Del Destino

Label: RCA Red Seal – LSC-6413 Format: 4 x Vinyl, LP, Stereo Box Set, Libretto

Já si ale dovolím dát jinou ukázku ze stejné opery

Pánové pak spolu natočili ještě La Boheme (Puccini, nikoli Leoncavallo) a La Traviata (Verdi) obojí s Annou Moffo. Ani jedno nemám. Obojí bylo nedávno na Aukru a obojí jsem prošvihl v plynulém modu.

Tucker natočil Aidu s Callas, uvidíte-li.. koupit!

Merrill.. Soltiho Aida, žhavý kandidát na královskou verzi

A pak Karajanova Carmen, ta je sice taková trochu italská, ale přesto je to královská verze, kvůli představitece hlavní roli. Tolik erotické lascivity neuslyšíte v žádné jiné verzi.

https://youtu.be/BO5dTOx0RpA

Merrill měl rád muzikály stejně jako Tucker

Drby:

Všeobecně se ví, že Robert byl ten vtipnější. Jeho vtípky a uštěpačné poznámky jsou velmi výživné. „Aida, San Francisco“ Leontyne Price (historka je z jejího vyprávění) jako Aida a Robert Merrill jako Amonasro, rok bohužel není znám.

Ve městě byla dvě divadla a přetahovala se o statisty. Ještě myslím, že se v některém z divadel se hrálo matiné. Nebyl úplně čas patlat statisty na černo, aby vypadali jako otroci etiopští. Vypadali asi dost strašně, prý na ně byl smutný pohled.

Aida (Leotnyne) stála v zástupu otroků na jevišti a Amonasra (Merrilla) přivlekli v řetězech. Když Robert dostal možnost přitočit se k Aidě, zašeptal jí „Priceová, podívej na tu sebranku. Já jsem jejich král a pak nemám co čučet v zajetí, když je to taková strašná čeládka!“ a bylo málem po Aidě. Stálo prý veškeré profesionální úsilí všech, co to slyšeli, aby se smíchem nezhroutili na zem.

Ono to zní docela nevtipně, ale stalo se to během představení a to je vždy stres. I ti největší umělci pociťují „jisté napětí“. A pronést takový bonmot uprostřed představení, to bylo docela vtipné.

Robertův smysl pro humor je zřejmý třeba zde. Toho druhého umělce myslím poznáte snadno.

https://youtu.be/DPAk7BQa4jc

Ale to Richard Roberta dostal, a soutěž ve vylomeninách vede na body. Verdiho opera „Síla osudu“.. vyhrocená scéna (děj je řekněme poměrně operní, že to normální člověk nevymyslí.).. Don Carlos (Robert Merrill) má otevřít skříňku svého zraněného přítele dona Alvara (Richard Tucker), kde má být obrázek Carlosovy sestry (Cože to je? Psal jsem, že je to prostě opera). Tím Carlos pozná, že Alvaro je Alvaro a chce ho zabít. Ta krabice se jmenuje „Urna fatale“. Robert spustil „Urna fatale del mio destino“, otevřel škatuli a tam byla fotka z Playboye – moc hezká slečna v rouše Evině. A Robert nejdříve šokovaně zmlkl, pak mu došlo, že ho Richard dostal a začal se smát. Noviny to rozmázly a celá Amerika z toho měla Vánoce.

A tady jsou spolu. Škoda jen, že video není technicky lepší

https://youtu.be/4-FOUTf0Ye4

Obdivuji vás chlapci.