Výčet nahrávek doplním o to, že někdy v sedmdesátých letech udělal Československý rozhlas nahrávku v českém překladu.
Neznám vášnázor na nahrávky oper v jiných než originálních jazycích, ale pokud byste to odmítal, tak přísně vzato, to by se Don Carlos nemohl nahrávat ani italsky (což platí mi pro jinou Vrerdiho operu, a Sicilské nešpory), ale faktem je, že po básnické stránce je ten překlad mistrovské dílo.
Dirigoval Jan Štych, Carlose zpíval Jiří Zahradníček (v pozdější televizní inscenaci, která vznikla na základě té rozhlasové nahrávky a ve kteréúčinkovali herci, kteří jenom otevírali ústa na již nazpívanou hudbu, jej hrál Petr Svojtka), krále Filipa zpíval Karel Bermann (v televizní inscenaci hrál Radovan Lukavský), Královnu Alžbětu zpívala Daniela Šounová (v televizní incscenaci hrála Kateřina Macháčková), kdo zpíval Eboli, to už si nepamatuji, ale hrála ji Hana Maciuchová, rovněř si nepamatuji, kdo zpíval velkého inkvizitora, ale hrál ho Jiří Holý.
Výprava a kulisy byly dost skromné, ale to mi nevadilo.
Pro toho, ,kdo zastává názor, že opery by měly být nazpívávány pouze v originále, je to jasné. Tomu se to líbit nemohlo. Mně se to líbilo moc a mám to nahrané jak na video (televizní inscenaci), tak i na magnetofonový pás. Vadou je to, že je to o pár minut zkráceno, takže například "Nel giardin del bello" (v českém překladu "Kdo to kráči sadem podvečerním chladem" je tam jen jedna sloka, a "Non pianger, mia compagna" je v rozhlasové nahrávce, ale nikoli v televizní inscenaci.
Celá opera je nádherná, ale já bych vypíchl kratičký dvojzpěv pážete Tebalda a princezny Eboli "Tessete i veli, vaghe donzelle". Ten jsme si vyžádali s mou již dávno zesnulou manželkou pro okamžik výměny prstýnků při naší svatbě. Varhanice se to naučila výhradně pro naši svatbu.
Podle mého názoru je to největší Berdiho dílo, ale člověk si k němu musí najít cestu. k Rigoletto nebo Traviata chytnou i příležitostné posluchače oper, avšak Don Carlos vyžaduje už posluchačskou zkušenost.
