Odpověď milovníka opery na některé základní otázky

Kterou operou začít? A která árie je nejkrásnější? Ani jeden z dotazů nemá v praxi moc význam. Přesto se pokusím odpovědět.

Často jsou mi kladeny některé nepříjemné otázky, když jsem tedy ten milovník opery. Základní premisou je, že mě většina mých přátel považuje v podstatě za blázna. Odpor některých lidí vůči opeře je až hysterický.

Zkusíme tedy první otázku „Kterou operou bych měl začít?“

Nejobtížnější otázka, která existuje. Znám lidi, kteří se chytli na Bergova Wozzeka, na Straussovu Salome. Zmíněné tituly jsou přitom poslechově značně náročné a myslel bych si, že to nepřipraveného člověka musí nutně zabít. Ale ono to tak není. Jde o nastavení vašeho mozku a pokud máte pod lebeční kostí příslušné obvody, je váš osud napsán.

Hlavně je třeba se zbavit předsudků a přistoupit k tomu s otevřenou myslí.

A nyní moje tři tipy na to, čím začít.

  • G. Bizet „Carmen“.

Opera je velmi melodická, obsahuje uzavřená hudební čísla, které vzdor úpadku popularity opery, řada lidí zná. Příběh je relativně přijatelný a není to operní nesmysl.

https://youtu.be/PrUpHTqvlRc

  • G. Verdi „Rigoletto

Jedna z nejmelodičtějších oper s temně dramatickým sevřeným příběhem s působivým tragickým koncem.

https://youtu.be/4-QSevvrMOU

  • Antonín Dvořák „Jakobín

Opět velmi melodický kousek. Navíc je to čistě české a nádherné

https://youtu.be/SyX0q21nUKg

Dalším oblíbeným dotazem je, která árie je nejkrásnější? Nemám rád tyhle otázky. Taková přeci není. Přesto se pokusím odpovědět. Opět tři tipy

  • G. Puccini „E lucevan le stelle, Tosca

A hvězdy zářily tak jasně,

země dýchala vůní,

tu vrzla zahradní branka,

v písku se ozvaly kroky,

ona přišla plná vůně a v mou klesla náruč.

O sladké polibky, ty něžné dotyky.

Já pod závojem zřel její krásu.

Ten čas uplynul.

Já tu teď zhynu v zoufalství.

Nikdy netoužil jsem více po životě.

Koho zvolíme?

Giacomo Lauri-Volpi

https://youtu.be/mYkdxLAoxfM

  • Další árií bude G. Verdi „La vergine degli Angeli, La Forza del Destino

Andělská Panna

Přikryje tě svým pláštěm

a bděle tě chrání

Božího svatého anděla

Andělská Panna

Přikryje tě svým pláštěm

A chrání tě bděle

Boží svatý anděl

Panna andělů

(jejího pláště)

A bděle tě střeží

Anděl Boží

A ty ochraňuj Anděla Božího

Ty chráníš

A ty chráníš

Leontyne Price

https://youtu.be/He9EATPeAWM

  • Poslední by asi měla být árie Rusalky, ale to jste určitě čekali a já zvolím něco jiného: G. Verdi „Desdemonina píseň o vrbě a modlitba, Otello

G. Verdi, Otello, 4. dějství Moje snaha někomu vysvětlit genialitu této scény se zcela míjí účinkem. Zdánlivě to nemá žádnou melodii, a vypadá že jsem prostě blázen. Ono to melodii má. Jen je prostě komplexní a zcela volná. Tohle je ta úplně nejkřehčí scéna, kterou znám. Desdemona je prostě to nejčistší bytostí v celém vesmíru. Moje snaha text přeložit a více ho přiblížit je navíc docela marná. Moje italština je prostě zcela hrozivá a musím si pomoci Googlem. I když to pak upravím, není to dobré. Já asi nemám na to, abych se opravdu popasoval s textem Arriga Boita.

Tohle není na první poslech. Potřebuje to čas.. čas čas

DESDEMONA

Jsem tak smutná, moc smutná.

Moje matka měla chudou služku,

zamilovanou a krásnou.

Jmenovala se

Barbara. Milovala

muže, který ji opustil;

Zpívala mi píseň Píseň o vrbě.

Rozčeš mi vlasy. . .

Ta píseň mi dnes celý večer zní v uších

Plakala a zpívala na pusté pláni,

plakala ta smutná. . .

Ó vrbo! Vrbo! Vrbo!

Seděla a skláněla hlavu na prsa!

Vrbo! Vrbo! Vrbo!

Zpívejme! Zpívejme!

Ta smuteční vrba bude mým věncem.

Pospěš si; Otello brzy přijde.

Potoky tekly mezi kvetoucími stráněmi,

A její srdce hořce plakalo,

a z jejích řas se valily hořké vlny pláče.

Vrbo! Vrbo! Vrbo!

Zpívejme! Zpívejme!

Ta smuteční vrba bude mým věncem.

Ptáci se snášeli dolů z temných větví

ke sladké té písni.

A její oči plakaly tak, tak moc,

že by i skály změkly.

Dej zpět ten prsten.

Nešťastná Barbara! Příběh

často končila tímto prostým vzlykem:

On byl stvořen pro svou slávu,

a já pro lásku. . .

Poslouchej. Slyším pláč.

Mlč, není někdo u dveří?

EMILIA

To je jen vítr.

DESDEMONA

Já pro něj a pro smrt. . .

Zpívejme! Zpívejme!

Vrbo! Vrbo! Vrbo!

Emilie, sbohem. Pálí mě oči!

Jsou rudé od pláče.

Dobrou noc.

Ah! Emilie, Emilie,

sbohem, Emilie, sbohem!

Zdrávas Maria, plná milosti,

jsi vyvolena mezi ženami,

požehnán buď plod tvých životodárných útrob, Ježíš.

Pros za nás hříšné, kteří padáme na kolena,

My hříšní i nevinní

Ponížení, slabí a mocní,

Chraň nás od zlého.

Pros za ty, kteří se sklání tíhou zlého osudu;

za nás, za nás, pros, pros

vždy a v hodině naší smrti,

za nás, za nás, pros, pros.

Zdrávas Maria. . .

v hodině naší smrti.

Zdrávas! . . .

Amen!. . .Amen!

Renee Fleming

  • K otázkám se můžeme někdy vrátit
Autor: Jiří Zedník | pátek 5.7.2024 3:01 | karma článku: 7,90 | přečteno: 160x