Leonard Warren (operní baryton)

Zpíval pro nás, zpíval celou duší, celé své já předával posluchačům. Jeho duše to neunesla a 4. 3. 1960 zemřel přímo na jevišti uprostřed představení Verdiho opery „La forza del destino“

Leonard Varenov, 21. 4. 1911 – 4. 3. 1960, který je znám jako Leonard Warren.

• Je pátek, 4. 3. 1960 a na prknech Metropolitní Opery v NY probíhá představení Verdiho opery „La Forza del Destino, Síla osudu“. Barytonovou roli Dona Carlose zpívá Leonard Warren. Přichází Leonardova árie „Urna Fatale“. Leonard začne zpívat. Někdy v půlce árie náhle ztichne, chvíli tiše stojí a zhroutí se bez hlesu na jeviště. Impresário Rudolf Bing v naprosté hrůze opouští ředitelskou lóži a běží Leonardovi na pomoc. Je jasné, že je to zlé.

• Ale pomoci není komu. Přivolaný lékař už jen konstatuje smrt. Leonardova žena nemůže věřit, že se to stalo a následně se zhroutí. Impresário Rudolf Bing oznamuje smutnou zprávu divákům a ukončuje večerní představení. Diváci otřeseně odcházejí domů. Paradoxem je, že poslední slovo, které Leonard zapěl, bylo „gioia“, což znamená „radost“. Nemyslím si však, že by Leonard měl nějakou radost. Podle Bingova svědectví bylo krvácení do mozku tak masivní, že si Leonard nemohl nic uvědomit. Bylo mu 48 let.
• Osudové představení dirigoval Thomas Schippers, dále vystoupili: Leonard Warren jako Don Carlo di Vargas, Renata Tebaldi jako Leonora, Richard Tucker jako Don Alvaro, Jerome Hines jako Padre Guardiano, Rosalind Elias jako Preziosilla, William Wilderman jako Fra Melitone, Nicola Moscona jako Marchese di Calatrava. Je to vzteku, takové obsazení … a šlo se domů.
• Svědectví o incidentu zúčastněných se liší. To, co jsem uvedl, bylo svědectví Rudolfa Binga, který seděl v řiditelské lóži. Toto svědectví je ve shodě s jinými svědectvími, lidí, kteří byli blíže. Nutno však podotknout, že jsou i jiná svědectví, která uvádějí, že Leonardův odchod nebyl tak rychlý a bezbolestný, jak Bing píše ve svých memoárech.

Život

• Narodil s v Bronxu do rodiny chudých ruských židovských přistěhovalců.

• Zpočátku pracoval v otcově kožešnickém obchodě.

• Posléze vstoupil do sboru MET a ti ho poslali studovat do Itálie

• Warren debutoval v roce 1939 v roli Paola v opeře „Simon Boccanegra“ po návratu ze studií. Postupně se stal jedním z hlavních sólistů této operní scény. Jeho kariéra byla úzce spjata s Metropolitní operou, kde vytvořil mnoho nezapomenutelných rolí, zejména v operách Verdiho jako Rigoletto, Macbeth, a Germont v „La Traviatě“. Warren byl známý svým krásným hlasem, dramatickým talentem a schopností vcítit se do postav.

Osobní život

• Leonard Warren byl známý svou skromností a oddaností své práci. Měl silný pracovní etický kodex a byl velmi pečlivý v přípravě na své role. Jeho kolegové ho popisovali jako přátelského a kolegiálního člověka. Přestože byl úspěšný a slavný, zůstal Warren vždy nohama na zemi a nezapomněl na své skromné začátky.

• Leonard Warren byl ženatý. Jeho manželkou byla Agatha Leifheitová, se kterou se oženil v roce 1941. Spolu měli dvě děti, dceru a syna. Warrenova rodina byla důležitou součástí jeho života, i když kvůli pracovní vytíženosti asi neměl na rodinu moc času.

Hlas

· Leonardův hlas je neuvěřitelně bohatý, plný chromatických overtonů, což se některým puristům nelíbí. Warren měl opravdu masivní výšky a byl schopen zazpívat tenorové C v árii „Di quella pira“. Nikdy to však během představení neudělal z respektu ke svým tenorovým kolegům. Na zkouškách to prý ale bývalo jiné a vzhledem k malinko jízlivému smyslu pro humor, kterým Leonard údajně disponoval, si občas nějakého tenorového kolegu opravdu vychutnal.

Nahrávky

Zanechal rozsáhlou diskografii a její poslech mě v zásad vedl k napsání tohoto článku. Leonard Warren v roce 1958 velmi úspěšně uspořádal turné po SSSR. A z tohoto turné existují dvě desky, které se nepřekrývají.

Vydání RCA obsahuje převážně záznam vystoupení v Leningradu

Idnes nepovoluje dát odkazy na discogs.

RCA Victor Red Seal – LM-2266 (1958)

–––––

a druhá z provenience ruské společnosti Melodia obsahuje část vystoupení v Moskvě

Мелодия – М10 49519 007

Tohle ale snad udělat můžu, je to odkaz na můj YT kanál

Jsou zde ale zásadní nahrávky, které atakují vrcholy operního Olympu.

Macbeth, G. Verdi, Erich Leinsdorf (1959), verze opery z roku 1865. ozdobou nahrávky je mimo Warrena také Leonie Rysanek. Je to jedna z vrcholných verzí této opery. Slabinu to nemá asi žádnou, byť bývá občas uváděn jako slabina Erich Leinsdorf, který je dirigentem. Slabiny jsou malinko technické. Stereo je dřevní a stereo image obsahuje chyb na entou. Ale to se vcucne.

RCA Victor Red Seal – LM-6147

Rigoletto, G. Verdi, Renato Cellini (1950), Erna Berger jako Gilda a Jan Peerce jako vévoda. Tohle je jedna z nejlepších verzí, vzdor drobné neitalskosti obsazení. Mojí italští přátelé říkají, že Leonard ma „Akceenttt“. Nahrávka z roku 1950 je samozřejmě mono, ale to není tak podstatné.

RCA Victor Red Seal – LM-6021

Tosca, G. Puccini, Erich Leinsdorf (1958), Zinka Milanov a Jussi Bjorling. Slabinu to nemá asi žádnou, ale já to moc nemusím a nevím vlastně ani proč to tak je.

Puccini, Milanov, Bjoerling, Warren, Leinsdorf, Rome Opera House Orchestra And Chorus* – Tosca

RCA Italiana – LM-6052(2), RCA Victor Red Seal – LM-6052(2)

––––

Il Trovatore, Dirigent Renato Cellini (1952). Verze je mono, ale zvuk je docela dobrý. Má to moje doporučení. Dostanete Jussiho Bjorlinga a taky Zinku Milanov. Je to legenda všech legend a velmi oprávněně.

Verdi*, Zinka Milanov, Jussi Bjoerling*, Fedora Barbieri, Leonard Warren, The Robert Shaw Chorale, Robert Shaw, RCA Victor Orchestra*, Renato Cellini – Il Trovatore (Der Troubadour)

Label: RCA Red Seal – LB16012

–––-

Pak je tu „Il Trovatore“, Artur Basile (1959). Jeto celé podivuhodně zkrácené. Zásadní výhrady bych měl k Azuceně, kterou je Rosalind Elias, a to je problém. Rosalindina Azucena je dobrá, ale nic víc. A to na nahrávku v této úrovni asi nestačí. Zvláštní kapitolu zde tvoří Leonard Warren. Warren je vždy zárukou něčeho výjimečného, a to přesně dostanete, jeho dřívější nahrávky ale byly malinko lepší. Je to nahrané pár měsíců před jeho smrtí a možná je to předzvěst něčeho zlého. Co ale dostanete je mladá Leontyne Priceová. To je vokální overkill. Doporučuji to. Je to ale marné, protože to stejně neseženete.

Verdi, Leontyne Price, Rosalind Elias, Richard Tucker (2), Leonard Warren, Giorgio Tozzi, Rome Opera House Orchestra* And Chorus* / Artur Basile* – Il Trovatore

RCA Victor – LSC 6150/1-3 B

–––––

Warrenových nahrávek Verdiho Otella existuje více, všechny jsou živě a normální člověk to poslouchat asi nebude. Je to technicky hrozné.

ten divný label tvrdí, že je to stereo..

Label: Replica (4) – RPL 2404/6

Format:

Box Set, Album

3 x Vinyl, LP, Stereo

bez odkazu na discogs je to celé dost na kočku

––––

Ale tahle za to stojí, je to lepší než Toscanini, ale zvuk je o hodně horší. Fritz Busch, Leonard Warren, Licia Albanese a Ramon Vinay. Je to privátní neoficiální nahrávka z 18. 12. 1948. Umělecky se to překonat nedá, ale technicky je to pro sebemrskače a blázny jako jsem já.

Giuseppe Verdi, Ramón Vinay, Licia Albanese, Leonard Warren, Martha Lipton, John Garris (2), Thomas Hayward, Nicola Moscona, Clifford Harvuot, Chorus* And Orchestra of the Metropolitan Opera, New York*, Fritz Busch – Otello

––––

Vymyslel bych asi více nahrávek, ale my skončíme Forzou. Nebudu uvádět Previtaliho nahrávku z roku 1958, protože jí neznám. Tedy, ne celou:

https://youtu.be/1znk-8hGYvM

Urna fatale del mio destino,

chiusi m’avete in un avel.

Il mio nemico m’ha colpito,

e nel colpirlo mi colpì.

Sento nell’alma un freddo gelo,

freddo come le fredde zolle,

spento il di dentro, sordo è il mio cuore,

e per me sola non c’è più amor.

Ma deggio vindice, io mi destar,

ciel, tu il chiedesti, e per te sol,

sul capo mio de’ miei nemici

cada una folgor del tuo furor.

Urna fatale del mio destino,

chiusi m’avete in un avel.

Sento nell’alma un freddo gelo,

freddo come le fredde zolle,

spento il di dentro, sordo è il mio cuore,

e per me sola non c’è più amor.

V tu chvíli přichází chirurg se sdělením, že Alvaro bude zachráněn. A Leonard zpívá „E salvo .. a Gioia!“.. A padá mrtev k zemi