Král italských basistů Cesare Siepi. Zná tohoto umělce dnes ještě někdo? Taková škoda. Měli by ho znát všichni
Cesare Siepi 10. 2. 1923 – 5. 7. 2010
· Na světě je mnoho nepochopitelných věcí. Cesare Siepi je jednou z nich. Kde bere připlešlý obyčejně vypadjící chlapík takové zvuky, které vydává? To normální člověk nikdy nepochopí. Jeho mocný bas je plný sametu a hedvábí. Zároveň je ale Cesare schopen dramatického výkonu a posle vám mocnou porci emocí do duše. To jste nikdy neslyšeli. Cesare je členem elitního klubu vynikajících basistů. Tomuto klubu předsedá Fjodor Šaljapin. Členů klubu je docela málo. Také tam jednoho člena máme nebo spíše měli jsme. Jmenoval se Eduard Haken. Pak jsou zde známá jména: Boris Christov, Nicolai Ghiaurov, Giorgio Tozzi, Tancredi Passero, Samuel Ramey a další. Nemám v úmyslu je vyjmenovat všechny nebo nedej bože srovnávat.
· Je třeba zmínit určitou specifickou výslovnost hlásky „r“. Jeden by skoro vyslovil podezření, zda Cesare tak trochu neráčkuje. Prý to je nějaký italský regionální dialekt. Na dialekt už jsme svedli Corelliho a Bergonziho výslovnost sykavek. Budeme tedy doufat, že to projde i v tomto případě.
· Já nebudu opisovat životopisná data z operní encyklopedie. Uvedu, co vím a tentokráte toho není nijak moc.
· Cesare se narodil v Miláně v letech 1919–1923. „Cože? Co to zase meleš, Jiří?“. Datum 10. 2. 1923 je datum zapsání narození do matriky. Narodil se někdy před tím. Kdy? To se neví. Ale ten den prý platí.
· Debutoval v roce 1941 jako Sparafucile v Rigolettovi.
· Jeho kariéru přerušila válka.
· Kvůli ostrým protifašistickým postojům strávil válku ve Švýcarsku.
· Po návratu se začala jeho kariéra prudce rozjíždět.
· Proslavil se jako Boitův Mefistofeles, jako Zaccaria v Nabuccovi a dalších rolích.
· V roce 1950 ho Sir Rudolf Bing přivedl do MET, což byl základní progres v jeho kariéře.
· V roce 1953 vystoupil na Salzburském festivalu jako Don Giovanni v legendárním představení pod taktovkou Wilhelma Furtwänglera. Existuje z toho filmový záznam, který byl ale pořízen při některé repríze. Je to skutečně něco úžasného, jen je to prostě Furtwängler a je to pomalé.
https://www.imdb.com/title/tt0186968/
· Účastnil se některých kontroverzních inscenací Dona Giovanniho. Zdá se mi, že z reakcí některých novinářů cítil určité pobavení z té kontroverze. On si to mohl dovolit.
· Vystupoval až do let 80.
· Jeho formální rozloučení s jevištěm proběhlo někdy v letech 1988–89. Koho to zajímá, jistě si to najde přesněji.
· Avšak úplně poslední divadelní vystoupení proběhlo v Belliniho Normě ve Vídni někdy v roce 1994.
· Cesare byl ženat s tanečnicí Louellen Sibley, se kterou měl dvě děti.
· Cesare zemřel 5. 7. 2010 po těžkém záchvatu mrtvice.
· V roce 1963 vystoupil Cesare v pražském Stavovském divadle jako Don Giovanni. Přenášelo to rádio a kolují o tom legendy. A já bych to moc rád viděl, ale v té době jsem byl ještě na houbách a nevím, zda z toho existuje nahrávka.
Jeho nahrávací kariéra byla velmi dlouhá a nahrávek je docela hodně. Tak nějaké vybereme a pojedeme na mozartovskou strunu
· W. A. Mozart, Don Giovanni, Josef Krisp 1956 Lisa Della Casa, Hilde Güden, Suzanne Danco, Cesare Siepi, Fernando Corena, Kurt Böhme, Anton Dermota, Walther Berry) jedna z nejlepších možných verzí. Ale je to rok 1956. Discogs.com praví, že existuje verze překanálovaná do sterea. Já ji ale nemám. Mám jen mono. Asi by stálo za to se po stereo verzi podívat.
https://www.discogs.com/master/595253-Mozart-Lisa-Della-Casa-Hilde-G%C3%BCden-Suzanne-Danco-Cesare-Siepi-Fernando-Corena-Kurt-B%C3%B6hme-Anton-Der
· W.A. Mozart, Don Giovanni, Erich Leinsdorf 1960. (Cesare Siepi, Birgit Nilsson, Leontyne Price, Fernando Corena, Cesare Valletti). Nechápu, jak se dá s takovým obsazením tohle vyrobit. Leinsdorf měl ten úplně nejlepší možný soubor pěvců. Přesto se mi to nelíbí. Je to utahané, velmi bombastické…prostě šílená nuda. Vinu nese dle mého názoru jednoznačně dirigent. Napadá mě, zda neláska operního posluchačstva k Leinsdorfovi nevznikla zde.
https://www.discogs.com/master/833912-Mozart-Erich-Leinsdorf-Don-Giovanni
· W. A. Mozart, Figarova Svatba čili Le Nozze Di Figaro, Erich Kleiber, 1955. (Hilde Gueden, Lisa Della Casa, Suzanne Danco, Cesare Siepi, Alfred Poell, Fernando Corena) Nahrávka byla překanálována do falešného sterea. Stereo je docela přesvědčivé, až na chyby ve stereo image a skoky protagonistů desítky metrů po jevišti. Ale na nahrávku z té doby to zní opravdu dobře. Erich Kleiber je tatínek Carlose Kleibera. Ze jména Carlos Kleiber dostávají příznivci klasické hudby typicky vozhřivku. To mi připadá docela divné, protože vozhřivku dostávají většinou koně. I já se ale na konto Carlose Kleibera s vozhřivkou léčím. Ale tatínek není horší syna a chcete-li Figarku, je tohle jedna z voleb. Ještě ale musím upozornit, jsou tu velmi podivuhodné střihy a krácení. Já si však myslím, že to nevadí.
https://www.discogs.com/release/5425833-Mozart-Vienna-Philharmonic-Orchestra-Kleiber-Hilde-Gueden-Lisa-Della-Casa-Suzanne-Danco-Cesare-Siepi
· Nyní W. A. Mozarta opustíme. Tohle to bude asi etalon a překonat ba se tomu vyrovnat může být docela těžké. Arrigo Boito „Mefistofeles“, Tullio Serafin z roku 1959 (Cesare Siepi, Renata Tebaldi, Mario del Monaco). Z této nahrávky je patrno, jak Boitova opera úžasná.
https://www.discogs.com/master/798682-Boito-Mefistofele
· Verdi „La Forza Del Destino“ Francesco Molinari Pradelli - Mario del Monaco, Renata Tebaldi, Cesare Siepi, Giulietta Simionato, Ettore Bastianini. 1955. Po vyslechnutí této nahrávky, jsem si zakoupil vzduchovou pistoli a trénuji hod pistolí, aby vystřelila a trefila ledničku. Inu, moc mi to nejde. Některé věci jsou prostě možné jenom v opeře a do běžného života se přenést nedají. Tato dechberoucí nahrávka byl v roce 1958 překanálována do falešného sterea. Zní to zvláštně, a o něco hůře jiné překanálované opery.
https://www.discogs.com/master/853897-Verdi-Mario-del-Monaco-Renata-Tebaldi-Cesare-Siepi-Giulietta-Simionato-Ettore-Bastianini-Fernando-Co
· Studiovka Dona Carlose zdá se neexistuje a další už jsem uváděl jinde a já neuvádím nic, co jsem nikdy neslyšel. Takže asi stačí.
