Tragická Verdiho opera o 4 dějstvích na motivy divadelná hry Williama Shakespeara. Autorem libreta je Francesco Maria Piave
G. Verdi, Macbeth
· Opera byla poprvé uvedena v roce 1847. Verdi se k opeře vrátil a revidoval ji. Revidovaná verze byla uvedena v roce 1865. Ani jedna z premiér nebyla moc úspěšná a opera na mnoho let zapadla. Stala se kořistí Marie Callas, která jí vdechla nový život. Opera se následně stala součástí standardního repertoáru operních domů. Já se vůbec nebojím říct, že jde o jednu z nejlepších Verdiho oper.
· Původní libreto je jedna z prací Piavových. Opera kombinuje dva styly, rannou verdiovskou zpěvnost a pozdější Verdiho tvorbu, která je o něco „vážnější“. Revize neproběhla beze švů, a hlavně sbory čarodějnic mi přišly vždy takové nejednotné. Ono to ale tak není. Verdi věděl co dělá a úplně přepsat se mu to asi nechtělo. Musím říct, že jsem krutě podcenil rozsah revize, kterou Verdi provedl. Původní verze se špatně shání a slušná verze je oříšek. Nakonec nezbylo než si poslechnout YT verzi.
Děj
· Příběh opery je drsný a temný. Já se po zkušenostech s Donem Carlosem nebudu pouštět do detailního rozboru děje a zdůrazňuji, že se nepokouším udržet pořadí scén.
· Vypíchneme jen některé árie a úseky. Všechno stojí a padá s výkonem Lady Macbeth. Verdi prohlásil, že mu vadí, že má představitelka Lady krásný hlas, že on by nejraději, kdyby Lady vůbec nezpívala.
· Macbeth a Banco se vracejí z bitvy, Macbeth vyslechne věštbu čarodějnic, že se stane skotským králem. Sbor čarodějnic je pozoruhodné uskupení. Člověka z nich jímá hrůza.
· Po několika dalších scénách následuje vstup Lady. Lady Macbeth čte dopis, který jí manžel poslal a vystupuje na scénu. Člověka to překvapí hned zkraje.
https://youtu.be/KZHD-y3Q0-w
· Přichází Macbeth, kterému se zjeví dýka a ve vzrušeném rozhovoru se ti dva dohodnou, že zabijí krále. Po dokonání tohoto skutku dá Macbeth zkrvavenou dýku do ruky spícímu strážci. (tady je problém, dle některých zdrojů jenom umažou stráž od krve.)
· Syn králův Malcolm prchá. Za zmínku zde stojí árie „La Luce Langue“, kterou zpívá Lady Macbeth.
· Banco, jehož rod má dle věštby vládnout po Macbethovi Skotsku, utíká země se synem. Bancovi se ale útěk nepodaří. Dostane ho moje oblíbené hudební uskupení, kterým je sbor vrahů. Bancův syn však uniká.
· Bancova árie „Z nebe padá temný stín“
https://youtu.be/FyM8nGfgv8Q
· Následuje šokující scéna na hostině, kde Lady vyzpěvuje relativně frivolní přípitek. Macbeth dostane zprávu o Bancově smrti. Následně ho postihne záchvat šílenství a na hostině se mu zjevuje Bancův duch. Lady se snaží situaci zachránit opakováním přípitku. Ataka Macbethova šílenství se opakuje. Všichni jsou otřeseni a znechuceně odcházejí.
· Macbeth opět konzultuje čarodějnice a propadne iluzi falešného bezpečí. Čarodějnice při věštění budoucnosti vaří pozoruhodný lektvar. Daly do toho srdce kacířovo, prst čerstvě narozeného zaškrceného dítěte, jed zmije, krev opice a další krásy. Musela to být určitě mňamka.
· Čarodějnice věští, že Macbetha porazí pochodující Birnamský les a muž neporozený ženou, že ho zabije. Macbeth usoudí, že je to prostě nesmysl. Tady je revize opravdu hluboká. Revidovaná verze je efektnější a mnohem temnější. Ale stopy ranného Verdiho tvorby zde zůstaly. Na stranu druhou byly škrtnuty některé árie a celé je to upravené.
Třeba tohle v revidované verzi nenajdete
https://youtu.be/6Xro3khjEJU?list=OLAK5uy_neus65Nhr58CB3NaNczeMe2CT-n-7IWp4
A tohle také ne
· Macduff unikl a připojil se k Malcolmovi. Macduffovi se moc nelíbí, že mu Macbeth povraždil děti.
https://youtu.be/UetekBKhDcQ
· Jejich armáda se chystá na hranicích Skotska, vojáci dostanou každý větev Birnamského lesa jako kamufláž. Mám zde tedy chodící les.
· Lady v mezičase přeskočilo, chodí po hradbách skotského hradu, vyznává své zločiny a nakonec umírá. Scéna je taková šokující a na následující ukázku je třeba si sednout.
https://youtu.be/Sv9kMzjO5KM
· Macbeth se chystá do boje.. a má zde významnou árii.
https://youtu.be/UJPL12lZiEs
· Macbeth je poražen a zabit Macduffem, který byl porozen něčím, co bych asi nazval císařský řez. Nebyl tedy zrozen z ženy klasickou cestu a může tedy Macbetha zabít.
· Nahrávky:
· Claudio Abbado (1976), Shirley Verrett, Piero Cappuccilli, Placido Domingo a další. Tuto nahrávku bych řadil opravdu na nejvyšší stupeň žebříčku. Atakuje to vrcholy Olympu. Vyrovnat se Shirley Verrett je prostě těžké.
bez odkazů discogs je ti prostě otrava
· K tomu existuje kompatibilní záznam z představení ve Scale a také existuje TV film, kde můžeme obdivovat legendu jménem Shirley Verrett
https://www.imdb.com/title/tt0093461/
· Obdobně kvalitní je nahrávka Riccarda Mutiho (1976), Fiorenza Cossotto, Sherrill Milnes, Jose Carreras. Ač řadím Abbada na svém žebříčku výše, tak se nedá říct, že tohle je horší. Fiorenza je možná o něco průzvučnější ale nikoli lepší. Je to prostě nastejno.
· Erich Leinsdorf (1959), Leonie Rysanek, Leonard Warren, Carlo Bergonzi, Jerome Hines. Pro mě úplně nepatrně pozadu za těmi výše. Ale ne o moc. Leonie je úplně úžasná. Pokud někdo řadí nejvýše tohle, nemám s tím problém.
· Asi bych měl zmínit Callas. De Sabata (1952) Zde je problém, je to živý záznam a nemyslím si, že je oficiální. Technická kvalita je prostě hrozná, a i když by to asi bylo úplně úžasné, poslouchat se to moc nedá.
· Na YT je to dostupné zde
· Thomas Schippers (1964), Birgit Nilsson, Giuseppe Taddei. Vzdor vokální výjimečnosti zúčastněných, to Schippers zabil svými škrty. Navíc se mi úplně nezdá, že by Birgit Nilsson role Lady nějak seděla. Ale nahrávka je samozřejmě kvalitní. Obal pod tíhou toho obsazení samovolně hoří.
· Pak je zde Lamberto Gardelli z roku (1971), Dietrich Fischer Dieskau, Elena Souliotis. Já to neznám a šíleně se toho bojím. Mám Dietricha rád, ale abych mu toho Macbetha také byl s to věřit. On nikdy nebyl verdiovský baryton a bojím se, že mě to otráví.
· Gardelli je ještě jeden se Sylvií Sass (1986). Asi to bude super, ale já to neznám.
· Giuseppe Sinopoli (1983), Mara Zampieri, Renato Bruson, Neil Schicoff. Slyšeno jednou, jestli se k tomu budu vracet, to opravdu nevím. Ale asi ano. Já zbožňuji Brusona. Avšak na první poslech se mi zdálo, že Sinopoli nějak nemá jasno v tempech, která určuje. Zdálo se mi to takové rozhopsané a nevyrovnané. Na stranu druhou ten Bruson mě láká. A třeba jsem udělal nějaký zkratkovitý odsudek. Opravdu nevím.
· A ještě sem dám odkaz na tu 1847 verzi, kterou jsem vyposlechl. Pěvci skvělí. Typ nahrávky je živé představení s dotáčkami, a to já mám rád.
