Znárodnění penzí? Proč ne …

Poslední vývoj v Maďarsku ukazuje, jak ošidná může být snaha spořit si na vlastní důchod. Ukazuje se, že nic není nedotknutelné a současná politická garnitura hají jen a pouze své současné zájmy.

Maďaři včera znárodnili úspory v penzijních fondech, do kterých si občané střádali své peníze již od roku 1997. Znárodněné prostředky budou použity k vyrovnání  deficitu státního rozpočtu v letošním roce.  Toto nesystémové opatření opravdu slouží jen jako jednorázová berlička, která spolkne v přepočtu 266 mld.korun z účtů maďarských daňových poplatníků.

Nebylo by to nijak překvapivé, kdyby se to přihodilo v nějaké „banánové republice“. Ale Maďarsko je stejně jako ČR členem EU. Dalo by se očekávat, že EU neustále bdící svým okem nad blahem občanů , zasáhne a přivede Maďarsko zpět na „správnou cestu“.  Jenže k tomu by bruselští úředníci museli mít možnost, jak takovou zvláštní operaci zarazit. Museli by jednat rychle a účelně. A to jim, pravda, moc nejde.

Musíme jen doufat, že naši politici v posledních dnech nečetli zprávy z Maďarska, protože by se jim toto řešení možná zalíbilo natolik, že by jej v nějaké obměněné variantě chtěli aplikovat i u nás.

V tomto světle se snaha Slovenska o plán „B“ zdá být velmi rozumnou úvahou. Úvahy o možnosti zrušení Eura jako slovenské měny, se totiž dají vyložit jako snaha o to, nebýt jen loutkou v cizích rukách, ale aktivně se připravit i na krizové scénáře a hájit své vlastní zájmy. Snaha být připraven na vše a postarat se sám o sebe, je přece zcela legitimní a naopak mnohdy žádoucí.

Ono nám totiž nikdy nezbude nic jiného, než se postarat sami o sebe. Jenže maďarská cesta znárodňování k záchraně stejně nepovede.

A tak se nakonec vkrádá otázka : "Jak z toho ven?"