S mrtvolou na zádech

Všichni víme, že Řecko dávno zkrachovalo. Ti nahoře nám to jen zapomněli říct. A tak se čeká, až to řeknou, aby mohlo zkrachovat i oficiálně. Řecko je taková finanční mrtvola udržovaná na umělém dýchání a kapačkách, kterou si EU táhne na svých zádech a jen se čeká, až mocipáni z EU dovolí pacienta odpojit od přístrojů a nechat ho zemřít.

Ještě nemám na krku čtyři křížky, ale tomu dnešnímu světu nějak přestávám rozumět. Možná se mýlím, možná se to vlastně děje pro naše blaho a osvícení vůdci EU si zaslouží glorifikaci a ještě za života postavit bronzovou sochu v nadživotní velikosti. Nevím, kam se ztrácí ty tisíckrát opakované pravdy, jenž nám doma  v dětství opakovali  (konej dobro, vyhýbej se zlu) a proč máme na standartě prezidenta tu velkou lež, které nikdo nevěří , že pravda vítězí.  Pravda už totiž nevítězí ani v detektivkách …

Ale zpět k reálnému světu. Řekové nás léta tahali za nos, lhali a zkreslovali statistické údaje o stavu jejich ekonomiky. Podvodem se dostali do Euro zony  a vesele si půjčovali kde se dalo. Dluhy už mají tak velké, že se nedají splatit. Američané se nám smějí, protože vidí, že EU nemá žádné páky na prosazování svých zájmů ani řízeného bankrotu. Dokonce si dělají legraci, že jediný způsob k prosazení úsporných pravidel v Řecku jsou tanky.

Takže dlužník – Řecko - dluží balík peněz bankám. Dlužníkovi se dluhy prominou, rozhodnutím nějakých cizích státníků (nejsou to věřitelé), které nikdo z nás nevolil. Takže  dlužník přijde o své dluhy, které nemusí platit. Evropští mocipáni to rozhodnou za banky, bez nějakého ohledu na akcionáře. Škodu (dluhy) je ovšem potřeba sanovat, což se bude dít ze záchranného fondu EU a poté to zaplatíme všichni poklesem našich reálných mezd, způsobeným snížením hospodářského růstu.

A jaké má EU v záchranném fondu peníze? Ona si ta EU nějak vydělává? Kdepak, ty tam dávají jednotlivé členské země. A kde je berou ty členské země? Od svých daňových poplatníků tedy od nás všech, od firem, živnostníků, zaměstnanců. Protože Ti jediní je vytvářejí.

Takže podtrženo sečteno, dlužníkovi (který mimochodem nepatří k našim nejbližším přátelům) dluhy odpustí ne věřitel, ale někdo shůry, dluhy ovšem nezmizí. Zaplatíme je všichni rozhodnutím někoho, koho vlastně ani neznáme. Zlo zůstane nepotrestáno, dlužníkovi se uleví, ale stejně mu to nepomůže a nevinný nezúčastněný občan EU to zaplatí za dlužníka, do chřtánu nenasytným bankám, které ty peníze obratem půjčí do Portugalska, Španělska či Itálie …

Tak nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Ale počkám, protože vím, že nás soudruzi z EU tápat nenechají. V pravý čas nám vysvětlí  co je dobré a co špatné, protože obyčejný občan to přece nedokáže rozeznat.