Proč děláte z rodičů blázny?

Výběr knížek pro malé děti je hotová věda. Narazil jsem na internetu na rady rodičům ohledně výběru vhodných knih pro pravidelné předčítání dětem. Vůbec nechápu, komu tím chtějí autoři prospět. A z rodičů dělají nesvéprávné trotly. Posuďte sami.

Jak vybírat vhodné knihy pro pravidelné předčítání dětem:

• jsou na ně zaměřeny a jsou pro ně zajímavé
• pojednávají o něčem, co je pro jejich zdravý rozvoj podstatné nebo díky čemu se naučí něco důležitého pro život
• jsou napsány či přeloženy vytříbeným mateřským jazykem
• učí je racionálně myslet
• poskytují jim znalosti, případně smysluplnou zábavu
• rozvíjejí jejich dobrý vkus a smysl pro humor
• šíří úctu k jiným dětem, lidem a ostatním živým bytostem, zvířatům, přírodě, zemi, uznávaným společenským normám a zákonům
• jsou přiměřené jejich věku a citlivosti, nesmějí v nich vzbuzovat strach a neklid
• obsahují pozitivní morální odkaz a propagují vzorce správných postojů a chování
• rozvíjejí jejich estetické vnímání
• formují jejich optimistický postoj k životu, sebedůvěru a kladný přístup ke světu
• neutvrzují v nich negativní stereotypy chování související s pohlavím
• nevzbuzují v nich sklony k zápornému společenskému chování a předsudky

Toť vše.

Jsou to samé dobré rady.

Ale…

…zajímalo by mě, proč někomu stojí za to takové rady zveřejňovat? Dělá tím z rodičů blbce. Naši rodiče a rodiče jejich rodičů byli jako nesvéprávní? Říkáte tím vlastně, že jsme vlastně jako malé děti, obdivující svět krtka či Ferdy mravence intelektuálně trpěly. Tak to prrrr, vážení!!!

Přitom v takovém Ferdovi je spousta věcí, jež výše uvedeným poučkám odporují. A vidíte, stejně je pořád oblíbený. Pejska a kočičku napsal Josef Čapek. Stvořil je perfektně, o tom žádná. Ovšem jeho jazyk ze začátku minulého století je pro dnešní čtenáře složitý. Některé věty pak dceři před spaním čtu i dvakrát, než je přečtu správně. Ale příběhy těch dvou zvířat nemají chybu, dcera je hltá, takže je z knihovny nevyřadíme.

Dnes, když dojdete do knihkupectví, zavalí vás tam tuny knížek pro mrňata. Je to hrůza a děs, co toho lidé pro prcky napsali. Kdybych se měl při výběru knížky řídit výše uvedeným návodem „Jak vybírat vhodné knihy pro pravidelné předčítání dětem“, asi bych nedělal pár dní nic jiného, než s těmito body lítal v knihkupectví v oddělení dětských publikací sem a tam a nejspíš by mě z toho zanedlouho jeblo.

Takže tůdle, nůdle! I po narození našeho druhého sviště zůstaneme u osvědčených knížek, které jsme si svým selským rozumem už pro první dítě připravili, a osvědčily se.

Vzkaz hlavám pomazaným, autorům chytrých rad: Pište si, co chcete. Krtka, Ferdu mravence a pejska s kočičkou nedám z ruky. I když v sobě mají něco v rozporu s těmi vašimi chytrými radami. A nemyslím, že bude má dcerka nějak strádat.