Švýcarská sprcha – den poté

Jasně, chápu, nehráli jsme špatně a je potřeba dodat, že jsme měli i notnou dávku smůly. Jasně, chápu frustraci a beznaděj hráčů, především brankáře Saláka.

Jasně, chápu, nechce mluvit o svém zdravotním stavu, i když zdravotní stav našich gólmanů je tajnější a střeženější než íránský jaderný program.

Jasně, chápu, že od celého týmu se opět a zase očekává cenný kov a pokud nejsou pod tlakem nyní, tak po dalším potencionálním klopýtnutí ve čtvrtek již stoprocentně budou.  

Nechápu, ale tu Salákovu podrážděnost. Nerozumím taky tvrzení, že Švýcarsko hrálo špatně. Znamená to, že kdyby hráli dobře, tak dostaneme desítku?

Nehráli náhodou to, co potřebovali? Totální nasazení 60 minut, napadání, dohrávání soubojů, důraz před naší brankou a hlavně skvělá produktivita?

Nechci tady radit, trenérů je v naší krásné zemi více než dost. Jsem si, ale více než jistý, že pokud budeme hrát znovu tak "dobře" a soupeř tak "špatně", může se stát, že čtvrtfinále bude poprvé v historii bez naší účasti…