Postřehy z pražské ZOO.

V sobotu byl krásný slunečný den a já se rozhodl vyrazit do ZOO. V pražské ZOO jsem nikdy nebyl, takže dá se říct příležitost takřka ideální...

Na zoologické zahrady nemám úplně jasný názor nebo stanovisko. Zastánci zoologických zahrad například tvrdí, že ZOO pomáhá chránit a zachovávat ohrožené druhy nebo také slouží  ke vzdělávání návštěvníků, poněvadž co si budeme nalhávat – ne každý průměrný dospělý jedinec asi ví, jak vypadá kůň Převalského, že?

Naopak odpůrci zoologických zahrad zase kontrují, že zvířata držená v zajetí jsou týrána a jediné místo, kam patří, je jejích přirozený domov. Těžko říct na čí straně je pravda, ale zřejmě na obou názorech a úhlech pohledu něco bude.

To, která strana má nebo nemá pravdu, tady ovšem řešit nechci, spíše bych se chtěl podělit s několika mými postřehy ze sobotního dne.

Nevím, čím to bylo, ale ZOO byla plná Rusů – připadal jsem si spíše jako v moskevské ZOO. Jedna taková 5-člená ruská skupinka mě taky zcela nefalšovaně rozesmála, když jeden pán ve středních letech při východu z indonéského pavilonu uviděl výběh orangutanů a hlasitě a vítězoslavně zvolal: „Šimpanz!“

Bohužel ne vše bylo tak úsměvné a zábavné, jako tento ruský gentleman. Zarazilo mě a znovu jsme u toho, jak jsme národ zkažený a ignorantský, který nedbá zákazů i doporučení.

Narážím na jednu paní, maminku od rodiny, která i přes zákaz focení s bleskem (cedule jako vrata), nedbala tohoto zákazu a vesele cvakala spoušť svého fotoaparátu. Bylo zřejmé, že zvířeti to nebylo příjemné a vypadalo vyplašeně. Nechápu a nikdy nepochopím, jak někdo může být tak tupý a neohleduplný. Nevydržel jsem to a paní jsem slušně, podotýkám slušně, doporučil, aby této aktivity okamžitě zanechala.

Překvapená paní se projevila velmi nepřátelsky, podrážděně a zahrnula mně snůškou vulgarit. Snažil jsem se ji vysvětlit, že to, co provádí, není vhodné – stále slušně. Počastovala mne další porcí nadávek a v té chvíli dosáhla komunikačního vrcholu. Asi si dokáži představit, jakým způsobem vychovává své dvě děti. Byl jsem také smutný z toho, že to nikomu z dalších zúčastněných nevadí a měl jsem chuť odejít.

To byla jediná kaňka na jinak celkem příjemně strávené vysluněné sobotě…Dnes je už pondělí, ale já pořád o tom hloubám a říkám si, kam tento národ spěje???