Fotbalová kultura let minulých

Psal se rok 1962 a českoslovenští fotbalisté se probojovali do finále MS v Chile, kde se utkali s velemocnou Brazilií. Jak to vše dopadlo všichni samozřejmě víme...

Teď po více než padesáti letech od památného boje o zlato, se hrstka "Chilanů" čili členů stříbrného výběru vedeného legendárním Josefem Masopustem vydala na audienci za oceán,  ke svým brazilským kamarádům. Vzpomínalo se a řeč se jistě točila kolem fotbalu a hlavně památného finále.

Z archívních záběrů, bylo patrné, že fotbal byl tehdá jen sportem, nikoli byznysem či politikou jako v těchto šumných časech.

Hrálo se ve stylu fair play. V dnešní době se o fair play jen prázdně tlachá. Zvlášť proslulým je Masopustův rozkaz nefaulovat zraněného Pelého, brát Brazilcům míč až když přihraje. Věc v dnešním světě nevídaná a troufám si říct i nemožná.

Možná, by vše dopadlo jinak, kdyby se toto finále kopalo v dnešních dobách. Ale na kdyby se nehraje.

Jedna věc je ale jistá - československý manšaft se zapsal písmem do historie, byť stříbrným, Josef Masopust získal Zlatý míč.

Když se ho včera v rozhovoru ptali, jaké bylo setkání po 50 letech s jeho tehdy protivníky, nyní kamarády...utřel si slzy z těch svých bassetích očí a potichu řekl: "Fantastické."

Takový byl tehdy fotbal - dá se na něj vzpomínat i po půl století, což vrhá obrovský kontrast na situaci ve fotbalu dnešních dní a v komerčním a konzumním sportu vůbec.