Příští roky v Evropě

Co se dnes skutečně děje? Čeho jsme svědky? Je dnešní stav skutečně tak hrozivý? Co nás čeká v budoucnu? Určitě nejsem sám, kdo si klade tyto otázky. Takže:

Budoucnost může být veselejší než si řada lidí představuje. Ale je za cenu toho, že vývoj nepůjde přímočaře. To, co je vnímáno jako riziko, může být příležitost a naopak.

Co by se stalo, kdyby Britové v nadcházejícím referendu  odhlasovali vystoupení z Evropské unie? Zemím v EU by to mohlo dlouhodobě pomoci. A to i přes to, že pozice EU by se ve světě pravděpodobně oslabila. Podobná referenda by se mohla konat i v dalších zemích Evropské unie a se stejným výsledkem a politické vedení nemusí umět si s tím poradit. 

Krátkodobě by asi došlo k propadu ekonomiky a řada zemí může být nucena přistoupit k osekání sociálních výhod. Tento krok ale může být tím, nejlepším, co by mohlo Evropu potkat - mohl by se zastavil příliv ekonomických migrantů. Po necelých dvou letech by se situace mohla stabilizovat. 

Z Evropské unie by se stala standardní zóna volného obchodu. I když tento krok by byl proevropskými politiky napříč všemi zeměmi vydáván jako porážka evropských tradic a ztráta desítek let vývoje, klidně by to mohlo být to nejlepší, co by mohlo evropské země potkat.

Evropské země by přestaly být svazovány všemožnými směrnicemi a jejich ekonomika by začaly vykazovat větší růst. Hospodářsky slabším zemím by pomohlo i vystoupení z eurozóny a mírná devalvace vlastních měn. 

Proč to píšu?

Protože jsem optimista a řada komentářů zde i jinde je hodně pesimistických

V zájmu tolik prosazované korektnosti všeho druhu:  Pesimistům doporučuji projít tento článek, který jsem včera našel. Doufám, že autor přestřelil.

Držme si palce, a doufejme v optimistický scénář.