Hotovost, peníze a nevynucené chyby

V pátek jsem zde na blogu psal o tom, jak jsou lidé tlačeni k omezení používání hotovosti v platebním styku. Co když budou bankovky expirovat? Co budou pak dělat? Je něco takového vůbec možné?

Možné j všechno. A proto, jak se bránit expirujícím bankovkám? Mít peníze v aktivu, které může nové „bankovky“ generovat – tedy rozumně investovat. To ovšem samozřejmě není bez rizika a drobní investoři se při tom dopouštějí řady – řečeno tenisovou terminologií – nevynucených chyb.

Jaké jsou nejčastější nevynucené chyby investorů?  Vybral jsem čtyři.

První chyba - jiný pohled na plusy a mínusy investice při nákupu, jiný při prodeji. Při nákupu investoři preferují analýzu zisků, při prodeji analýzu rizik. Chyba – v obou případech by měli analyzovat oboje.

Druhá chyba – investoři se bojí prodávat akcie se ztrátou, raději na ní „sedí“ a prodají akcie se ziskem. Proč? Představte si, že by třeba Škodovka měla dva modely, jeden by byl ziskový a druhý ztrátový. Umíte si představit, že by omezila výrobu ziskového a posílila výrobu ztrátového? Já ne. Ale přitom se přesně takhle chovají lidé, kteří raději prodají ziskovou investici a dále drží ztrátovou v naději, že její cena stoupne. Výsledek? Ziskové (rostoucí) akcie či fondy lidé prodávají příliš brzy (a často výdělek ještě musí zdanit), problémové pozic drží příliš dlouho

Třetí chyba se váže k bodu výše. Investoři neumí pracovat s utopenými náklady, a náklady obětované příležitosti. Neumí je ve svých analýzách používat.

Čtvrtá chyba – přehnaná sebedůvěra lidí. Že lidé o něčem slyšeli, neznamená, že to znají a rozumí tomu.

Přitom posuzování potenciálních investic (akcií) má svá relativně jednoduchá pravidla. Pouze je třeba je dodržovat a pak se vám nestane, že byste nakoupil vzdušné zámky nebo zajíce v pytli.

Počet nevynucených chyb pak klesá, což zlepšuje celkový výsledek. Ať už jde o tenisový zápas nebo investování. 

Tenisté se ve světové skupině udrželi, v jaké skupině správy vlastních peněz jste vy?