Gruzie v roce 2013 - potřetí a naposledy? Určitě ne

Gruzie je našim jediným východiskem na cestě z Azerbajdžánu, kde nám končí víza. Zároveň ale chtěnou zastávkou k prozkoumání dalších míst, kde jsem zatím nebyl. Konečně mám možnost si projet vinice na východě země a místní městečka v horách, navštívit Tbiliské moře a nebo zatím mnou neposkvrněný Kazbeg, na který se chystám už od samotné první návštěvy Gruzie...

Jedeme s přestupem na normální maršutku až do Tbilisi, kde se večer dostáváme do centra a kolem Peace Bridge dojíždíme až k tzv. Tbiliskému moři, kde je krásný západ slunce. Ráno procházíme ještě monument nahoře a scházíme zpět dolů do města, odkud zanedlouho z maršutkového nádraží odjíždíme směr vytoužený Kazbeg, tedy nyní už vesnice s názvem Stephantsminda, asi 10km od ruských hranic, odkud je skutečně krásný výhled na okolní hory a když se poštěstí, tak taky Kazbeg, na který se odsud také startuje. Jinak se odsud přejíždí taky do Ruska a vychází se z jejich strany Kavkazu Elbrus. Obě hory jsou dostupné bez zvláštního vybavení, celkem tedy schůdné, samozřejmě s ohledem na cca 5500 m.n.m.

Po cca 4 hodinách jízdy maršutkou jsme v Kazbegi, cesta je krásná, s nádhernými výhledy, možná ještě hezčí, než cesta do Mestie. Maršutkář nás hned dohazuje místní babušce na ubytování spolu s dalšími spolucestujícími. Přijde nám to celkem vhod, spacáky sice máme, ale vypadá to, že už v skoro 1800 m.n.m. je větší zimenka, než dole ve Tbilisi. Navíc v noci prší, takže nějakých 20 lari na osobu je akceptovatelná cena, zvláště pak, když je k dispozici krásná koupelna s teplou sprchou a počítač s internetem.

A hlavně posezení na kanapi na verande s dalekohledem přímo naproti Kazbegu a kapli, ke které je skoro povinností se podívat, když už sem někdo dojede. Mnoho lidí se teda nechá těch pár kilometrů vyvézt čtyřkolkou, to jsou ale barbaři, kteří si neváží procházky po čerstvém vzduchu. Dojít tam a zpět se dá za cca 4 hodinky úplně v pohodě, bez nějakého shonu.

Kocháme se okolím a přírodou, ale další den po poledni už musíme zpět do Tbilisi, abychom stihli ještě nějakou maršutku do Kutaisi, odkud nám další den letí letadlo do Kyjeva. Večer dorazíme na letiště, odkud tradičně ve 4 ráno poletí letadlo do Minsku, potom už to naše. Spaní je tu opět parádní, na místní matrace a internet zdarma, pitnou vodu z barelu a místní pěkné policistky, asi jen tak nic nemá. Je to moje třetí noc tady a snad ne poslední, přestože teda dělali teď policajti v noci docela bugr, asi našli nové zajímavé téma a nebo záviděli ostatním jejich spánek :-)

Celkové hodnocení: 9 z 10ti

Úroveň angličtiny: 0 z 10ti