Kdy pohádka je tvořena vaším životem a to tak, že chápete svoji úlohu, jako by to byla úloha toho, kdo vás poslal. Těmito slovy se tvoří ona kostra pohádek, kterou naplňujete.
Pohádky, chytré i hloupé (pracovní název)
Na počátku si musíme vysvětlit co je to vlastně pohádka. Pohádka je termín pro věci, které člověk není schopen svým rozumem pochopit. Takovému útvaru je dána taková míra moudrosti, že dokáže předejít rozum a inspirovat. Což se dost často děje.
Bohužel v současné době zažíváme úpadek všeho, tedy i pohádky již nemají tu kvalitu, co měli kdysi. Co je příčinou, nemá cenu komentovat, protože každý všímavý člověk již ví, co se děje dnes. To o čem bych rád pohovořil je téma, které je s pohádkami spjaté. A to zní:
Najdeme-li moudrost, najdeme i pohádky?
Na počátku každé moudrosti je malé zamyšlení a to zamyšlení je tak nepatrné a malé, že je to jako celé, právě takové, jaký je život.
Právě takové zamyšlení člověk udělá, když se zeptá sám sebe, co je onou pohádkou, kterou žiji.
Co je onou pohádkou? Je to právě o nás, moudrost světa tvořená stvořitelem, která dává moudrost těm co žijí svůj život, jako jeho pohádku. Nenechte se zmást co jsem nyní řekl. Není to tak, že žijeme jeho život, ale že život je společný, kdy náš není jiný, než jeho.Takto zní zákon pohádky, který žijem tím, že tvoříme co cítíme, že máme vytvořit, přitom i někteří lidé Ví.
Tito lidé jsou jak z jiného světa, nedbají tomu, že se jim nezdá žádný sen, ale jdou tak, že sen je jako skutečnost, kterou tvoří.
Těmito slovy bych se rozloučil a popřál lidem, kteří Ví, další posloupnost moudrosti, tvořené bytím. Děkuji za pozornost.
J.H.
