Jednání má další dějství, které je první?

Nechť každý posoudí život z pohledu svého i jako by to byl pohled Boha, který se zjevil.............

Život můj je životem druhých, aneb jak je to doopravdy (pracovní název)

Kdo by si pomyslel, že člověk odkryje tajemství života věčného. Toto tajemství není totiž z našeho pohledu viditelné. To co je vidět je zdroj života a není vidět, ten další život na který tento život navazuje.

Co je tedy životem věčným? Životem věčný se dá připodobnit životu současnému, kdy člověk je si vědom toho co činí. Což je jak je známo, nemožné, přesto jsou v tom obrovské rozdíly.

Tyto rozdíly jsou způsobeny životem a tvoří život věčný. Život věčný tedy není z tohoto světa, ale na tomto světě vznikl. Je to jak nádoba, která má dva konce a ty konce drží v rukou ten kdo jej poslal na zem. Proto tato úvaha není o Bohu, ale o tom co jej následuje a to je to, o čem bych tu rád pohovořil.

Život Boha jak si myslím, již každý zná. Co však lidé neznají je zdroj života jako celku. Tento zdroj a tom bych rád pohovořil je tvořen tak malou částí, že je nepochopitelné, že dokáže stvořit život. Jak to myslím? Myslím to tak, že počátek všeho je nepatrný, téměř by se dalo říci, že není a přesto je to jak by řekl Bůh, jsem a nejsem, toť celé. Jenže tohle je daleko jiné, je to tak nepatrné, že ani Bůh nedokáže být nepatrnější, vždy bude tím co je. 

Toto je tajemství života věčného, který je tvořen tak nepatrnou částí, že ani Bůh nedokáže tuto část uchopit a je tak takříkajíc v područí této dokonalosti, která není dokonalostí, ale její počátkem.

A jak je to s koncem? S koncem je to tak, že kde nic není, nemůže být ani konec, jenže konec přeci musí někde být. Toto je největší tajemství života věčného, že být na počátku je jako být na konci a toto je skutečné tajemství života. 

To že se jej dozvídáte je souhrnem okolností, které mě vedli k jejímu prozrazení. Přesto nevíte celou pravdu, jen její část. Přesto tato část je tak významná, že dokáže změnit život člověka k nepoznání.

Je to jako být všechno a nic a přitom se dívat Bohu do tváře a vědět, že jsem a nejsem. Toto pojetí je takové, že jej pochopí jenom skutečný znalec Boha, nikomu dalšímu by neměl být sdělován, protože by nepochopil.

Toto tajemství nechť je udrženo v tajnosti lidství, které je poznatkem stejným jako život sám.