Vláda slabých

Ochrana slabých je správná a potřebná. Hyperprotektivní politika však náš stát dovedla k šikanózní vládě slabých na úkor většiny a to už správné není.

Výsledkem jsou nesmyslná, byť formálně vyhovující soudní rozhodnutí jako teď v případě dálnice D49, která však zcela ignorují veřejný zájem a zdravý rozum.

Nejvyšší správní soud totiž minulý týden vyhověl podnětu ekoteroristického spolku Děti Země, čímž pozbylo právní moci stavební povolení pro dostavbu dálnice v úseku z Hulína do Fryštáku. Jeho dokončení se přitom táhne už 15 let, mimo jiné kvůli ochraně zájmů křečka polního. Nyní musely být práce opět pozastaveny, otevření se odsouvá na neurčito.

Co z toho plyne? Zaprvé vyhazování veřejných pěněz z okna. Jak ironicky uvedl ředitel zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek, „...zakonzervovat stavbu znamená vydat desítky milionů korun úplně zbytečně. Ale my jako bohatý stát si to zřejmě můžeme dovolit.“

Zadruhé čeká okolní obce, kteří po zprovoznění nového úseku už roky volají, přetrvávající zátež z tranzitní dopravy. „Ekologové“ svým exhibováním paradoxně zařídili, že budou jejich obyvatelé dál dýchat znečištěný vzduch z kamionů a bát se pustit své děti samotné ven, aby je někdo nesrazil. Skutečně záslužná práce.

Celá kauza je nicméně jen špičkou ledovce - jedním z mnoha příkladů, na nichž lze ilustrovat cestu, po níž se naše společnost v dobré víře, ale s klapkami na očích vydala. Obávám se, že pokud na této cestě zůstaneme, čeká nás nevyhnutelně civilizační pád, ostatně tak jako mnoho civilizací před námi. Jak z toho ale ven?

Především je nejvyšší čas začít používat zdravý rozum. Do popředí by měl zároveň znovu vystoupit veřejný zájem, včetně zájmů národních, jejichž ochrana bude důsledně zakotvena i v naší legislativě, která je určující pro rozhodování soudů.

Jak říkám, chránit slabé je v pořádku. Dokud jim nedáte moc, aby vás dovedli až na okraj útesu. Následný pád totiž zničí všechny.