Trochu o tom, jak jsme si to 30–leté výročí sametu oslavili

Uctivé smuteční připomenutí prvních obětí Německé okupace v roce 1939, ale málo oslav svobody, které by iniciovali sami občané. Vláda dala na oslavy přes 30 milionů a co daly kraje, obce, včetně Prahy, či politické strany, nevíme.

Místo radostných oslav svobody,

chvilková politická demonstrace proti premiéru Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové, na Letné, do které, jak se sami přiznali, byli svoláváni z celé republiky členové a příznivci opozičních stran ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů, kteří prokazují, že patří mezi tuto ve skutečnosti starou partu, která nám nic dobrého nepřinesla. Pro Piráty pěkně trapné, ale na víc asi nemají.

Místo toho,

aby Piráti podporovali referendum občanů tak, jak ho navrhuje SPD s Tomiou Okamurou, tedy i možnost odvolávání politiků referendem občanů, tak si hrají na hlupáky s tím, že se demokracii ještě musí učit a proto souhlasí s těmi, kteří se bojí demokratického rozhodování občanů, aby nepřišli o dobře placená koryta.

Tedy místo toho,

aby občané měli možnost jednoduše vyvolat referendum občanů na odstoupení uvedených politiků, tedy premiéra Andreje Babiše a ministryně Marii Benešové, tak pouze hloupá výzva k odvolání ministryně Marie Benešové a k odstoupení Andreje Babiše, pod hrozbou dalších demonstrací, či stávek, od opozice.

Pokud politici zaplatí z daní občanů,

několik desítek milionů, tak si můžou takové oslavy uspořádat, kdy si vzpomenou. Zkrátka pódium, projevy propletené s hudbou a několik herců, pobaví spoustu občanů. No a proč ne? Ti, co se chtěli pobavit předvedenou zábavou přišli, ale naprostá většina občanů si užívala samet podle svého.

Ještě k tomu protivný pískot

z připravených píšťalek na Národní třídě, kde zbytek přátel chvilkařů rozhodoval, který politik může v důstojnosti položit kytičku, či svíčku, k památníčku potlučených studentů v roce 1989.

Co především chybělo ve sdělovacích prostředcích,

bylo hodnocení vývoje společnosti za 30 let, posouzení životních jistot většiny občanů před rokem 1989, oproti současnému stavu, rozbor zlodějen a lumpáren po roce 1989 dodnes, či reálné posouzení působení jednotlivých vlád od roku 1989, aby bylo jasné, co opomněli politici řešit.

Skutečnosti je,

že by z toho hodnocení vláda Andreje Babiše zdaleka nevyšla nejhůř. Jenže nelze porovnávat pouze se stavem před rokem 1989, protože za těch uplynulých 30 let, by ten demokratický socialismus pod vedením Alexandra Dubčeka, vypadal zcela jinak, než před rokem 1989.

Ve většině se nemáme špatně,

ale příliš mnoho občanů počítá každou korunu, či se topí v dluzích. Přitom ceny potravin, energií, vody a plynu, včetně cen za odpad, či služby, nadměrně rostou. Když si naši občané představí, že v Německu mají občané 3 x větší příjmy a ceny za potraviny na téměř stejné úrovni, tak je to k naštvání.

Přitom západní nadnárodní obchodní společnosti,

včetně bank a pojišťoven počítají zisky a dividendy získané od našich občanů v miliardách. To zvyšování cen nenahradí ani současné zvyšování mezd, či důchodů, ale přesto dík za každou korunu, které občané dostanou navíc.

Nejhorší je nedostatek bytů

o které se přecházející vlády a obce vůbec nestaraly a jejich vysoké ceny. Skutečností je, že to nemohou vyřešit opravy městských bytů, ale pouze další výstavba sídlišť. Jde o to, aby stát mohl nabídnout byty pro mladé rodiny a rodily se tolik chybějící děti i do českých domácností. Doufejme, že to dnešní politici zvládnou

bez toho, aby se museli chodit radit, jak na to, ke komunistovi Gustavu Husákovi.