Aj Česká republika mala III. piliere štátom podporovaného dôchodkového systému, avšak len chvíľu [cca 2 roky]. II. pilier bol zrušený. Kto sa ho zúčastnil, zarobil, pretože štátnym príspevkom bola v jeho prípade úľava na mesačných povinných odvodoch na sociálnom poistení. Jeden z argumentov pre zrušenie II. piliera bolo aj to, že peniaze, ktoré štát vracia ľuďom, štátu chýbajú.

Rakúsky dôchodkový systém sa skladá z troch pilierov.

Prvý pilier je priebežne financovaný systém s takmer univerzálnym pokrytím všetkých zamestnancov/zamestnancov a samostatne zárobkovo činných osôb a je financovaný z príspevkov od zamestnávateľov a zamestnancov/zamestnancov [daň zo mzdy].

Rozdiel medzi príspevkami do systému a výdavkami [penziami] predstavuje približne cc 30 % všetkých výdavkov. Tento rozdiel je hradený štátnymi prostriedkami, ktoré pochádzajú zo všeobecných daní, ako je napríklad daň z pridanej hodnoty.

Penzia v Rakúsku určuje prácu s II. pilierom

Ten pracuje v princípe zamestnaneckého dôchodkového poistenia. Ľudia pracujúci v stredných a veľkých podnikoch väčšinou využívajú systémy druhého piliera financované zamestnávateľmi. V roku 2023 sa tento systém vzťahoval na cca 920 tis. zamestnancov [= 25 % všetkých zamestnancov v Rakúsku] a 76 500 ľudí na dôchodku už z tohto druhého piliera poberalo dôchodok. Tento počet pritom stále rastiete.

Tretí pilier je o individuálnom dôchodkovom sporení. V tomto systéme sa môže každý, kto má v Rakúsku pravidelný príjem, zaregistrovať do súkromného dôchodkového plánu. Štát podporuje systém vo forme ročných príspevkov vo výške 4,5 % z novousporenej sumy. Druhý aj tretí pilier je podporovaný štátom.

A je to aj o stabilnosti investícii atď.

Nemyslím si, že důchody v Rakousku stojí a padají s progresivním zdaněním, je to mnohem složitější, než si dokážete představit. A i tam se intenzivně uvažuje o změně.

Pobavil mě ovšem váš okatě levičácký přístup k rovné dani. Zdůrazňování, že se jedná o "ruskou" daň . Snaha podsunout myšlenku, že vysokopříjmový platí daň stejnou, jako dělňas s minimální mzdou. Přitom 15% z 20 tisíc asi bude podstatně méně, než 15% ze 100 tisíc, ne? A nízkopříjmoví zaměstnanci s dětmi neodvedou nic a ještě dostanou vrácené daňové bonusy. A výrok, že rovnou daní bohatý "obírá" stát a spoluobčany je směšný. Je to naopak: stát obírá všechny bez výjimky. Ty vysokopříjmové více.

P.S.: prezident neorganizuje reformu. Nemá k tomu pravomoce a ani odborný základ. Pouze se snaží přivést k debatě o důchodech nejsilnější politické strany.

Jinými slovy ten kdo pracuje více a více si vydělá má platit vyšší daně, aby se měli lépe ti, kteří si tolik nevydělali. Tohle je přesně to socialistické a zločinné uvažování. Stát okrádá úspěšné a pracovité. Hezký den

No ti více vydělávající samozřejmě platí na daních už teď více, než ti nízkopříjmoví. Autor a jemu podobní chtějí, aby platili ještě více.

Jak nemám rád politology, tak v tomto případě naprosto souhlasím z jedním z nich, který se jmenuje Jelínek a svá slova pronesl na půdě naší vždy nestranné a samozřejmě objektivní ČT.

Řekl totiž, že celý postup koalice je v tomto úplně špatně. Dle něj si nejdřív měla nějaký kompromisní návrh důchodové reformy vyjednat s opozicí a až teprve potom něco předkládat v parlamentu. Oni to ovšem udělali úplně obráceně a tj. nejdřív si něco sami upekli ve vládě a potom chodí s prosíkem o podporu.

.... souhlasím s jedním z nich ....

To není překlep. To je Daníkova klasika.

Internet umožňuje komukoli psát cokoli a ještě to veřejně vystavit bez nutnosti zodpovídat se za svoje slova.

Evropské důchodové systémy jsou v krizi. V poslední době se mluví o naprosté nutnosti reformy penzijního systému v mnoha státech Evropské unie. Průběžný způsob financování nastavený ve většině zemích Evropské unie je v dnešní podobě vzhledem k demografickým trendům dlouhodobě neudržitelný. V tomto systému lidé v produktivním věku (pracující) financují penze spoluobčanů v důchodovém věku Rakouský systém důchodů je nákladný a pro Rakousko se stává neudržitelný a uvažuje se o posunutí věku do důchodu.

Neměl by se do toho vůbec plést. Není ani odborník ani zkušený politik.

S ohledem na jeho pracovní pozice lze tvrdit, že má víc zkušeností než Babiš. Navíc působí jako moderátor, což je v této situaci nutné.

Můžete nám matematicky dokázat o kolik více při rovné 15% dani obere stát a občany poplatník s příjmem 100 tis Kč proti poplatníkovi s příjmem 30 tis. Kč? Možná to bude na nobelovku z matematiky.

"Vypadá to tak, že příjmově bohatá vrstva společnosti si chce především zachovat bývalou ruskou rovnou daň a obírat stát, tedy i ostatní spoluobčany o finanční příjmy ve svůj prospěch pomocí rovné daně."

Zdroj: https://blog.idnes.cz/jiricumpelik/zacne-prezident...

Po přečtení této věty jsem si vzpomněl na epizodu ze Švejka:

"Nížepodepsaní soudní lékaři bazírují na úplné duševní otupělosti a vrozeném kretenismu představeného komisi výše uvedené Josefa Švejka, vyjádřujícího se slovy jako 'Ať žije císař František Josef I.', kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav Josefa Švejka jako notorického blba."

Rakousko:

Na starobní důchod (Altersrente) můžete uplatnit nárok po dosažení věku 60 let (ženy), respektive 65 let (muži). Věkový limit u žen se bude postupně zvyšovat mezi lety 2024 a 2033 tak, aby byl totožný s věkovou hranicí u mužů (tj. na 65 let).

Výše důchodu Při výpočtu výše starobního důchodu je zohledněn věk a doba pojištění žadatele. Pro osoby, které k začátku roku 2005 nedosáhly věkové hranice 50 let, a pro pojistná období po lednu 2005 je v platnosti tzv. systém důchodových účtů se stanovenými dávkami, jehož základem je průběžné financování z příjmů (tzv. systém pay-as-yougo).

Podle tohoto systému jsou získané nároky na důchod vypočítávány za každý rok. Výpočtový základ tvoří průměrný příjem za kalendářní rok až do výše určitého maximálního limitu. Za každý kalendářní rok se ke stavu na důchodovém účtu přičte 1,78 %.

V případě předčasného odchodu do důchodu se výměr krátí o 4,2 % ročně (nejvíce však o 2,1 % u osob těžce pracujících, a to podle počtu měsíců těžké práce), avšak nikoli o více než 15 % v součtu. V případě odloženého odchodu do důchodu se výměr zvyšuje o 4,2 % za kalendářní rok, maximálně však o 12,6 %.

V čem je to tak zásadně odlišné od nás?

třeba v hranici 65 let pane Flaško