Řecko nesmí projít,

rozhodně nikoliv bez ztrát. Tady už nejde jen o splacení dluhu, ale o potrestání nečekané volební drzosti Řeků. Byla to přímo facka Bruselským politikům a zavedeným politickým stranám.

                   To, že si Řekové

                   dovolili zvolit do čela státu radikální levicovou stranu Syrizu, je pro evropské politické strany a bruselské politiky zcela nepřijatelné. Nejen pro pravici, ale zejména pro populistickou socialistickou levici.

                    Nyní je nejdůležitější

                    zatlačit současné představitele Řecka a řecké Syrizy do situace, kdy budou nuceni k zásadnímu porušení předvolebních slibů, které dala voličům Syriza, což by nemuselo projít Řeckým parlamentem a následně by to mohlo odstavit Bruselem nenáviděnou Syrizu v předčasných volbách.

                    Jde především o to,

                    aby se podobná situace, jako v Řecku, neopakovala ve Španělsku, kde roste podpora levicové strany Podémos a nedej Bože, by to pak mohlo pokračovat i do dalších států EU. Ostatně těch na generace zadlužených států, včetně Česka, je v EU dost a bruselští politici se začínají bát o svoje koryta. Je nutné dělat vše pro to, aby řecká Syriza neměla úspěch.

                     Řecko

                     je ochotno splácet dluhy, ale věřitelé musí respektovat základní podmínku. Řecko musí vytvářet potřebný přebytek, aby mohlo dlouhodobě splácet dluhy a Řecko rozhodně není tak hloupé, jako my, aby privatizovalo podniky, které přinášejí zisky do řecké stání pokladny. Řecko nabídlo škrty, daňová opatření, zrušení předčasných odchodů do důchodů i snížení vojenského rozpočtu, což by Řecku umožnilo dlouhodobě splácet dluhy. Zůstává problém s nadbytkem státních a veřejných zaměstnanců, ale to se týká rovněž nás i celé EU.

                     Syriza nemůže

                     jednoduše porušovat své sliby, protože má za sebou 1,5 mil. nezaměstnaných a 3 mil. občanů pod hranicí chudoby, což jí zůstalo po předchozích vládách.  60% Řeckých důchodců dostává důchod kolem 14 000,- Kč, což je více než Češi, ale to jen potvrzuje skutečnost, že řecké vlády se chovaly ke svým  důchodcům  daleko slušněji, než naše vlády u nás doma.

                     Ve hře tedy nejsou pouze dluhy Řecka.

                     Jde především o zájmy politiků a politických stran, které vládnou v Bruselu, ale vyhodit Řecko z Eurozóny je velmi riskantní a mohlo by to následně ohrozit celou EU. Odpuštění části dluhu je s ohledem na politickou situaci zcela mimo hru. Nezbývá, než premiérovi Řecka Alexisu Tsiprasi držet palce, aby vydržel tlak politiků Bruselu

                                        a dosáhl přijatelné dohody s věřiteli pro Řecko.