Nechtěl bych být „presidentem míru,“ Ukrajiny

                   Snad už, ta jeho týdenní trestní výprava proti neposlušným regionům Ukrajiny, konečně po roce končí. Téměř deset tisíc mrtvých občanů a další desítky tisíc zraněných, či zmrzačených a miliony utečenců. Mít toto na svědomí a tvrdit o sobě, že jsem mírotvůrce, je poněkud odvážné, ale s ohledem na některé válečné divochy z Kyjeva i ze zahraničí, je dobře, že se nakonec rozhodl to trestání neposlušných regionů Ukrajiny, konečně zastavit. Ona ta společnost zejména v západní Evropě, měla té snahy po vyvolání světové války s Ruskem, už dost.

                   Rozbitá, bankrotující a postižená Ukrajina.

                   Výsledek agresivních primitivů, fašizujících, či nacionalistických skupin, soukromých armád oligarchů a zfanatizovaných rowdies, s Božím požehnáním všech, od církevních prelátů. Výsledek americké a evropské pomoci pod obvyklou pokličkou lidských práv, slibujících lidem Ukrajiny krásnou budoucnost a perspektivu v EU, s pozadím zájmu NATO, dostat Moskvu na krátký dostřel svých raket.

                   Tak se na východní Ukrajině pěkně vyřádili, ale co dál?

                   Možná poradí Schwarzenberg, nebo agentura Člověk v tísni. Jenže teď to nechce radit, ale platit , platit, platit a tahat Ukrajinu z dluhů a z bryndy. Evropa už platí z rozpočtu EU, z Evropské banky (EBRD) i z Evropské investiční banky. Platit bude i MMF. Bude to stát stovky miliard USD během nejbližších let, možná mnohem více.

                   Armádní útok Kyjeva

                   proti vlastním občanům na východě Ukrajiny se zadřel. Nezvládly ho ani americké soukromé bezpečnostní agentury s armádami svých žolďáků, pracující pravděpodobně na objednávku Americké vlády, v rámci americké pomoci Ukrajině, ani jednotky složené ze žolďáků z Polska, Chorvatska, či dalších zemí.

                   Obránci povstaleckých regionů

                   chránili své domovy nejen s ruskými, či cizími žolďáky, ale i se skutečnými dobrovolníky z Ruska a dalších zemí, kteří měli téměř otevřený přístup přes ruskou hranici. Pomáhali jim zejména místní občané a to byl ten hlavní problém útočících jednotek Kyjeva. Proti podpoře místních občanů, se hodně špatně bojuje.

                   President Putin zachraňoval co mohl.

                   Neschopnost tajných, špionážních a konspiračních služeb Ruska se projevila v neschopnosti ochránit blízkého spojence před převratem řízeným přes ulici, před podrazem od zástupců EU i USA a v neschopnosti zabránit neústavnímu sesazení presidenta Janukoviče, který musel urychleně uprchnout, což je v době kybernetické, informační, komunikační a konspirační války, zcela neodpustitelné.

                   Každý si umí představit,

                   jak musel president Putin doma řádit. Moderní válka se hraje zcela jinak a na jiné taktické i preventivní úrovni a nemůže se na ní šetřit. Střílení šrapnelů, či raket, je to poslední. Rozhodující sílu má ten, kdo není vidět a přitom ovládá to, co potřebuje a v místě, kde to ovládat potřebuje.

                  Žádný mír není.

                  Diplomatická válka pokračuje v režii USA. Pokračuje projednávání asociační smlouvy EU s Ukrajinou, kterou ve jménu Kalouskova nevyvratitelného zeměpisného argumentu, že patříme na západ od Ukrajiny, pravděpodobně schválili bez zbytečných připomínek i naši poslanci, bez ohledu na realitu, že přijetím Ukrajiny, vstupuje do EU cca 20 milionů Ukrajinských Rusů.

                   Totiž nejde o východ, či západ,

                   ale o co nejrychlejší přijetí Ukrajiny do NATO, tedy o zásadní snížení odstrašující síly Ruska. Ostatně, není Rus, jako Rus. Ti z Ukrajiny jsou švihnutí ukrajinským Banderovcem, což je z hlediska prosazování lidských práv pro EU, pravděpodobně přínosem. Bezvízový styk s Ukrajinou by měl platit už od května tohoto roku.

                   Německé a rakouské nadnárodní hypermarkety

                   zvýší svůj podíl na Ukrajinském trhu, zprivatizují, či utlumí zaostalou místní malovýrobu na Ukrajině. USA, zcela jistě v rámci finanční pomoci, půjčí Ukrajině peníze na nákup moderní armádní techniky z USA i na rekonstrukci Ukrajinské energetiky, zajišťovanou pomocí Amerických firem. Tedy všichni budou šťastní a spokojení i s tím, že to nakonec budou platit stejně Ukrajinci.

                                                 "Vítej Ukrajino v Evropské Unii!"